1

Jste obtížný hmyz, potvrdil občanům Senát

Témata:

Novela stavebního zákona a jeden nenápadný paragraf jsou něco jako zemětřesení, povodně a revoluce dohromady. Při pohledu z jedné strany jde o porušení občanských práv, ústavy, koaliční smlouvy a o návrat před listopad 1989. Z druhé strany to je konečně účinný průlom všech blokád, obstrukcí a zdržování, jimiž ekologisté, vyděrači a vychytralí právníci brání tomu, aby se stavěly tak užitečné věci, jako jsou dálnice nebo bytové domy.

Zmíněné superlativy vyvolala jediná věta, jíž novela stavebního zákona vylučuje občanská sdružení či spolky z územního a stavebního řízení. Do novely se dostala jako pozměňovací návrh sociálnědemokratického poslance Jaroslava Foldyny. Sněmovnou prošla bez problémů, protože proti byli jen lidovci a pět sociálních demokratů včetně premiéra Bohuslava Sobotky. Diskuse se strhla až ve středu v Senátu. Ten sice novelu vrátil sněmovně, Foldynův pozměňovací návrh však podržel hlasy senátorů ANO, ODS, většiny sociálních demokratů, několika lidovců a nezávislých.

Sám proti úřadu

Velká slova nejsou v této záležitosti na místě, jde o veskrze praktickou záležitost. Nejspíš každý se v životě setká s tím, že se někde za jeho humny začne stavět objekt, který zhorší kvalitu jeho života. Pokud jde o velmi brutální zásah typu továrny uprostřed zahradní čtvrti nebo šestipatrové bytovky v ulici s maximálně dvoupatrovou historickou zástavbou, pak se proti plánu začne bránit i jinak pasivní a mírumilovný občan. Podle zákona má tři příležitosti, jak uplatnit svou nespokojenost a námitky: během hodnocení EIA, jestli stavba negativně neovlivní životní prostředí, během územního řízení, zda stavba není v rozporu s územním plánem, a nakonec ve stavebním řízení o definitivní podobě stavby. Obvykle přitom musí počítat s tím, že vzbudí nelibost nejen samotného investora, ale také městských úředníků, kteří o stavbě rozhodují a jimž stěžovatel komplikuje práci, případně i městských radních, protože některý z nich se obvykle se stavebníkem zná.

Občan časem zjistí, že byla iluzí rozšířená představa o ekologických sdruženích, která hájí životní prostředí všude, kde ho investoři ohrožují. Těm jde opravdu výhradně o velké stavby typu dálnic nebo spaloven. Musí se tedy hájit sám, někde sehnat architekta a právníka, psát s jejich pomocí námitky, po jejich zamítnutí na magistrátě se odvolat na krajský úřad, pak podat správní žalobu... a celý tento kolotoč třeba absolvovat i vícekrát. Továrník či developer se obvykle domluví s úředníky a společně odmítají jakýkoli návrh na kompromis. Spornou stavbu prosazují znovu a znovu, i když třeba u soudu prohrají. Občanům v této prekérní situaci aspoň trochu pomůže, když založí vlastní občanské sdružení či spolek. Jeho prostřednictvím se mohou sporu účastnit i ostatní dotčení občané, i když jejich pozemek přímo nesousedí s pozemky, kde se má problematická stavba postavit, případně nechtějí bojovat pod vlastním jménem, protože jejich pracovní místo závisí mimo jiné na dobrých vztazích s úřady.

Komu patří veřejný prostor

Je jasné, kdo je silnější ve sporu, který se stává folklorem naší doby. Poslanci se na stranu silnějšího postavili jednoznačně, Senát po určitém váhání. Podporou Foldynova návrhu samozřejmě nerozhodli, že se ihned uskuteční všechny nesmyslné stavby ohrožující zdraví a pohodu obyčejných lidí. Pozici občanů ve sporech proti placeným úředníkům a regionálním podnikatelsko-politickým klikám však každopádně zhoršili.

Verdikt bude mít další dva důsledky: exemplárně omezí možnosti občanů hájit kvalitu života v místě svého bydliště, což oslabí jakoukoli motivaci obyčejných lidí zajímat se o své okolí. Nehledě na to, že legislativci už chystají další kroky, jak pozici občanů proti úřadům oslabit. I po Foldynově novele by se občanská sdružení mohla účastnit hodnocení EIA, tedy jednání o tom, jaký budou mít stavby vliv na životní prostředí. Nejčastěji se vyhlašují tzv. podlimitní řízení, jichž ročně proběhne cca dva tisíce. Ve středu však sněmovna odhlasovala pravidlo, podle kterého ve většině případů hodnocení EIA nebude potřeba. Ministr životního prostředí Richard Brabec odhadl, že napříště EIA proběhne v podlimitním režimu maximálně u tří set staveb ročně. Obdobných zákroků bude přirozeně přibývat.

Jsou občané obtížný hmyz, který jenom překáží osvícené elitě podnikatelů, úředníků a radních utvářet veřejný prostor podle svého? Parlament už odpověděl.

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.