Indický premiér má velké plány na stavbu 'chytrých měst'

Indický premiér Nárendra Módí chce po celé zemi postavit 100 nových „chytrých měst“. Rychlý růst počtu obyvatel totiž klade stále větší požadavky na infrastrukturu. Ta zajišťuje životně důležité služby, jako je doprava, zdravotní péče, vzdělání a bezpečnost veřejnosti. Peníze chce vláda získat především od zahraničních investorů. Mnozí ale s premiérem nesouhlasí a jeho slova označují za plané sliby. Informace přinesl portál CNN. 

Podle prognóz příštích dvaceti let odejde z venkova do městských aglomerací žít každou minutu průměrně 30 Indů. Statistiky předpovídají, že se země bude muset během patnácti let vyrovnat s nárůstem populace o 250 miliónů.

„V minulosti se města stavěla na březích řek. Nyní podél dálnic. Ale v budoucnu by se mělo při stavbě hledět především na dostupnost optických a technologických sítí a možnosti infrastruktury,“ prohlásil Módí, který se rozhodl zahrnout modernizaci měst do centra vládní politiky.

Premiér se domnívá, že inovace stavebnictví a moderní infrastruktura je jedinou cestou, jak se vyrovnat s rostoucí populací a zároveň i možností, jak konkurovat sousední Číně. Zatím ale nepřiblížil, ve kterých oblastech má sto nových měst vyrůst. Číslo také zahrnuje i renovaci měst již existujících.

Jak přilákat investory

Vláda chce většinu finančních prostředků získat od zahraničních soukromých investorů. Některé lokace proto uvolňují stávající normy, snižují daně a snaží se usnadnit podnikání zahraničním společnostem, který by se mohly stát potenciálními investory.

V některých oblastech už se začalo pracovat, zejména v koridoru mezí Dillí a Bombají, což jsou hlavní obchodní metropole. Jenom zde plánuje Módí investovat až 100 miliard dolarů. Japonsko už mu přislíbilo uhrazení 26 procent. 

Ke spolupráci je ochotný také ministr zahraničí ze Singapuru či britský ministr financí George Osborne, který chce uvolnit až 1 miliardu liber.

Chudá země a sto nových měst

„Mít pevnou střechu nad hlavou, veřejnou dopravu na každé silnici a toalety v každém domě. Řekl bych, že to je nejchytřejší město vůbec,“ tvrdí Rutul Joshi, projektant ze indické stavební univerzity CEPT. „Měli bychom znovu definovat, co je to chytré město,“ dodal s tím, že v Indii je potřeba zaměřit se na základní fungování systému. Ve většině indických měst totiž není infrastruktura vůbec žádná.

Nápad se nelíbí ani zemědělcům, kteří se bojí, že přijdou o svoji živnost a celý projekt považují za vládní „sci-fi“ sen. 

Naopak podle Rahula Sharmy, jednatele společnosti IBM, má Indie výhodu, že může města tvořit od nuly. Není tak vázána žádnou, již vytvořenou, omezující technologií. Nová města se navíc objevují i v zemích jako je Jižní Korea, Spojené arabské emiráty nebo v Číně. 

Chytré a ještě chytřejší město

„Chytré město“ nemá jednoznačnou definici. V podstatě jde o trvale udržitelné město, které umí využívat digitalizaci a propojovat jednotlivé systémy tak, že lze načítat, analyzovat a integrovat data a rychle reagovat na nové požadavky. Jde například o efektivnější využívání energie, okamžitý monitoring spotřeby vody, propojené bezpečnostní kamery, přesnou dopravní navigaci či automatický sběr odpadu. 

Smyslem je šetření veškerých zdrojů a budování „chytřejší planety“.