Mezinárodní ostuda. Spor o židovský hřbitov i na BBC
Spor o židovský hřbitov
FOTOGALERIE
8
České město se snaží udržet svou židovskou historii pohřbenou, píše BBC v článku, který se podrobně věnuje situaci kolem revitalizace židovského hřbitova v Prostějově. O ten se vede spor mezi židovskou obcí a městem již několik let a během posledního půl roku vyústil i v řadu výhrůžek a trestních oznámení. Vše by měl vyřešit poradce premiéra, mediátor Vladimír Špidla, který však říká, že jednání budou potřebovat čas.
Podle šéfporadce premiéra Bohuslava Sobotky Vladimíra Špidly, který má jako mediátor pomoci celý spor vyřešit, však není situace zdaleka tak jednoduchá, jak zvenku vypadá. „Mohu jen říci, že je to v řešení. Postupujeme a dá se předpokládat, že to bude potřebovat čas, ale hýbe se to. Schůzky byly a budou další,“ řekl pro Echo24 Špidla.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle náměstka primátorky Zdeňka Fišera se radnice vybudování pietního místa nebrání. Ale chce, aby byl zachován ráz parku před školou a děti i rodiče ho nemuseli obcházet. „Město samo tam v roce 2001 nechalo umístit památníček, že tam byl židovský hřbitov,“ řekl Fišer.
Špidla podle obou stran již Prostějov navštívil a s oběma stranami jednal. Setkání všech tří stran se ale zatím neuskutečnilo. Podrobnosti z jednání nikdo sdělovat nechce. Podle mluvčího americké nadace Tomáše Jelínka by řešení mohlo přijít v řádu měsíců.
Konečné slovo však stejně bude na straně radnice. „Je to pozemek města a rozhodující bude postoj města. Jsme ochotní pietní místo či památník umožnit, ale v rozsahu, jak jsme u nás zvyklí. V žádném případě to nebude soukromý židovský pozemek, jak by si oni představovali,“ dodal Fišer.
Město ovládly protižidovské nálady
Vybudování pietního místa doprovází podle Jelínka vyhrocená atmosféra. Na začátku roku 2017 více než 3000 obyvatel podepsalo proti hřbitovu petici. Debatu kolem úpravy hřbitova vyostřil i anonymní dopis plný urážek a vulgarit, který začal po Prostějově kolovat v únoru. V dubnu navíc došlo k poškození pamětní desky rabína Jehošui Horowitze.
FOTO: Tomáš Jelínek
Jelínek v této souvislosti mluví o protižidovské náladě. „Naše kritika je kritikou konkrétních činů, které jsme zaznamenali. Trvá to zhruba od července 2016. Podali jsme trestní oznámení na projevy nesnášenlivosti a činy, které se jednoduše dají označit za projevy antisemitismu. Jde o vyjadřování na internetu, anonymní dopisy a činnost Prostějovského večerníku.“
Celý spor se navíc po roce intenzivního jednání dostal i na úroveň osobních sporů. A to právě mezi Tomášem Jelínkem a primátorkou Alenou Raškovou. Jelínek podle ní v místním Prostějovském Večerníku uvedl, že vandalským činem zničení pamětní desky vyvrcholily protižidovské nálady proti snahám o zachování piety tohoto pro Židy posvátného místa a že veškerá tvrzení, že v Prostějově antisemitismus neexistuje, se ukazují jako účelová a lichá. Jelínek však pro Echo24 řekl, že nikdy nemluvil o tom, že by takové nálady byly v celém městě.
Primátorka Jelínka i přesto vyzvala, aby se za svá vyjádření omluvil. „Pokud tak neučiníte, upozorňuji vás předem, že zastavím veškerá jednání, kterých se budete účastnit,“ napsala v květnovém dopise a hodlá na něj podat trestní oznámení za dehonestaci města. Jelínek však pro Echo24 řekl, že se omlouvat nehodlá.
Podle radnice ve městě žádné nenávistné nálady nepanují a vyvolává je jen sám Jelínek. „O náladách nikdo nic neví a není to protižidovsky zaměřené, ale proti tomu, aby park byl neprůchozí. Nálady nejsou obecně ve městě na ulicích, ale na internetu. Svými články a činy se to snaží vyvolat pan Jelínek. Nikdo na to však nereaguje a vůbec to nemá žádný ohlas,“ komentoval celou situaci pro Echo24 Fišer.
Po válce nebyl hřbitov s ostatky židovské obci vrácen. Prostor byl za komunismu využíván jako hřiště, stanoviště kolotočů a v sedmdesátých letech byla u jeho jižní strany postavena škola. V roce 2001 město Prostějov nechalo na plochu hřbitova instalovat památník s nápisem. „V těchto místech byl v letech 1801–1908 židovský hřbitov“. Skutečností však je, že hřbitov s náhrobky zde byl až do roku 1943. Jednání o pietní úpravě místa započala v roce 2013. V létě 2015 byla zahájena kampaň za nalezení ztracených náhrobků, které začali vracet lidé z řady míst na Prostějovsku. V roce 2016 byla plocha hřbitova prohlášena za kulturní památku. V roce 2017 bylo za kulturní památku prohlášeno 12 nalezených náhrobků či jejich fragmentů.
V souvislosti se zničeným pamětní desky rabína Horowitze, na které upozornil právě redaktor BBC Rob Cameron, se spekuluje o tom, že dva školáci, kteří to měli udělat, byli navedení někým z dospělých či z vedení města. To Fišer zásadně popírá. „Děti nikdo nenaváděl. Je to obyčejný vandalismus, který nemá s židovskou otázkou nic společného.“
Jelínek to vidí odlišně. Ačkoliv celou situaci ještě vyšetřuje policie, vypovídá to o vztahu města k celému problému. „Ta rozbitá cedule tam byla čtyři dny. Nikdo si toho nevšímal a nakonec to čekalo právě na redaktora BBC, který hledal náhrobky. Je to místo, kam chodí desítky zaměstnanců, rodiče i stovky dětí a nikdo to nenahlásil,“ řekl Jelínek.
Celý projekt je podle něj o ochotě lidé v Prostějově. „Musí chtít vzít odpovědnost za vlastní historii a napravit příkoří z doby nacismu a komunismu. Lidé, kteří vracejí náhrobky toho schopní zjevně jsou,“ uvedl pro Echo24 Jelínek.
