Novela zákona EIA podle aktivistů nedbá na obce a občany

Novela zákona EIA podle aktivistů nedbá na obce a občanyNOVÉ
Domov

10 staveb bude mít výjimku

ls Renáta Bohuslavová

Organizace Dopravní federace a aktivisté z hnutí Zelený kruh a Děti země kritizují nově schválenou novelu o vlivu na životní prostředí, tzv. EIA, kterou ve středu ve zrychleném režimu přijali poslanci. Novela uzákoňuje výjimku u deseti staveb, u nichž nebude nutné posudek o vlivu na životní prostředí opakovat. Česká vláda se však podle kritiky aktivistů snaží obcházet směrnici EU.

Dohodu ještě před jednáním poslanců uzavřel ve středu premiér Bohuslav Sobotka s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Český stát by v rámci zmíněné novely zákona EIA mohl již příští rok získat ve zrychleném řízení posudek pro oněch deset staveb, které dosud byly posouzeny pouze na základně starého znění zákona z roku 1992. Podmínkou ale je, aby český parlament novelu o EIA, která je už připravená, schválil co nejdříve, s čímž počítá i premiér Bohuslav Sobotka. „Doufám, že opozice bude jednat v národním zájmu a nebude blokovat klíčové dopravní stavby. Navíc je myslím zřejmé, že opozice bere spoluodpovědnost za to, že nebyly včas připraveny,“ řekl předseda vlády.

Novela stanovuje podmínky, za nichž bude stačit stanovisko ministerstva životního prostředí. Podle nich musí jít o prioritní dopravní záměr, který leží na transevropské dopravní síti, získal územní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015, v minulosti dostal kladné stanovisko k EIA a který stanoví vláda nařízením. „Součástí té dohody je, že na všechny tyto stavby budou použity evropské fondy a že to Evropská komise nebude zpětně žádným způsobem zpochybňovat,“ uvedl dále premiér.

Novela podle kritiků nehledí na hlasy občanů

Novela pro deset dopravních staveb však podle kritiků zavádí výjimku z posouzení a vyřazuje z něj obce a veřejnost. Se schválením takové novely zásadně nesouhlasí Asociace ekologických organizací Zelený kruh, Dopravní federace či organizace Děti země. Podle Daniela Vondrouše z asociace Zelený kruh se vláda vydala špatným směrem a výsledná výjimka poškodí občany a nepřinese nic nového. „Obáváme se, že to je cesta, která nepovede k žádnému výsledku. Je to krok velmi riskantní. Následný zákon, který je připravený, je navíc v rozporu s ústavním pořádkem. Musí tedy proběhnout jeho aktualizace,“ řekl na dohodu mezi Sobotkou a Junckerem Vondrouš z asociace Zelený kruh pro ECHO24.cz.

Vláda se podle hnutí nejdříve snažila pro oněch deset staveb vyjednat výjimku z EIA, jelikož už tak došlo k dlouhému prodlení při schvalování staveb. Tato výjimka je však podle novely EU uplatnitelná jen v případě přírodních katastrof, a tak vláda zvolila jinou cestu a připravila novelu zákona, která tyto výjimky z EIA přímo uzákoňuje.

Podle Miroslava Patrika z organizace Děti země se česká vláda dokonce vydala cestou obcházení směrnice EU, která může vést ke schvalování staveb bez posouzení jejich vlivu na životní prostředí. Zároveň podle něj česká vláda řeší otázku vlivu staveb na životní prostředí jen tehdy, pokud musí plnit evropská nařízení a chce získat finance z evropských fondů, což podle něj není správné. „České politiky by měl především zajímat vliv na prostředí a na zdraví obyvatel,“ řekl pro ECHO24.cz.

Jedná vláda v rozporu s evropskou legislativou?

Vondrouš také kritizuje samotný postup vlády. „Vláda vsadila řešení problému na špatnou kartu. Celou dobu hledala způsoby, jak výjimku obejít. V první směrnici se snažili zmocnit vládu. Ve výsledku zjistili, že to nejde, a tak od toho záměru odstoupili. Na poslední chvíli tak na vládě schválili zákon o konkrétních prioritních stavbách, že mají výjimečný stav. Podle našeho názoru je to v rozporu se směrnicemi,“ řekl pro ECHO24.cz Vondrouš.

Evropské směrnice jsou podle hnutí Zelený kruh porušeny například v tom, že nebudou posuzovány varianty tras a obce i občané se údajně nebudou moci vyjadřovat k vlivům staveb na životní prostředí. Stará stanoviska EIA zároveň vznikla před více než šestnácti lety a neodpovídají aktuálnímu stavu. Řada záměrů podle hnutí směřuje k porušování současných zákonů na ochranu lidského zdraví před hlukem, prachem a dalšími škodlivými vlivy.

„V rámci hašení problému se snaží Česko vymýšlet a vyjednávat pouze výjimky, jak obejít základní evropská pravidla. Nezbytným základem úspěchu a rychlosti příprav stavby přitom je mimo jiné hned od počátku komunikovat o jednotlivých variantách se všemi, na které stavba bude mít významný dopad – s občany, obcemi i s úřady chránícími životní prostředí. Dobře připravená stavba pak nebude mít opakující se problémy v dalších povolovacích řízeních či při schvalování financování. Její příprava tak nebude trvat 15 či 20 let,“ uvádí v prohlášení advokát dopravní federace Pavel Černohous.

Miroslav Patrik pak jako příklad uvádí dálnici D8, kde podle něj došlo k rychlému posouzení EIA a neuposlechnutí jeho závěrů. Stavbu totiž v roce 2013 přerušil sesuv půdy, ke kterému údajně nemuselo vůbec dojít. Dálnice by podle ministra dopravy Dana Ťoka měla být dokončena v prosinci 2016.

Naopak například bývalý ministr dopravy a dnes opoziční politik Zbyněk Stanjura (ODS) dohodu označil za „mikroúspěch“. Osud zbývajících asi 86 staveb, na které se dohoda nevztahuje, je podle něj kapitulací.

Co je vlastně EIA a jaká je její minulost

„Je to posuzování vlivů staveb na životní prostředí. Zjišťuje se, jestli velké stavby nějak ovlivňují zdraví lidí a jejich prostředí k životu a snaží se ten proces dosáhnout toho, aby stavba měla co nejnižší dopady na zdraví lidí,“ řekl Daniel Vondrouš.

Situace kolem posuzování vlivu staveb na životní prostředí je však mnohem složitější. Podle vedoucího tiskového oddělení ministerstva dopravy Tomáše Neřolda všechny uskutečněné projekty mají platná stanoviska EIA a jen se podle jeho slov nedořešilo to, jak se bude zpětně vztahovat nový zákon na posudky, které už ministerstvo má. Redaktor ECHO24.cz Petr Holub však vidí problém mnohem hlouběji a dříve v minulosti. Česká republika podle jeho slov měla 98 projektů, které chtěla financovat z evropských peněz, jenže byly schváleny ještě podle zákona z roku 1992 a tento zákon nevyhovoval evropským novým podmínkám. Veřejnost se tehdy ke stavbám vyjadřovat mohla, ale úředníci to nemuseli respektovat. Bylo nutné stará povolení legalizovat, a to se české úřady podle jeho slov snažily obejít, což se nepodařilo.

Dokonce podle Petra Holuba došlo k úniku emailů, v nichž se čeští zástupci v Bruselu, za které jednal náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž, domlouvali s evropskými představiteli na tom, jak zmanipulovat verdikt Evropské komise, a aby se k tomu nemohla veřejnost vyjádřit.

Na nové posouzení podle novely zákona EIA aktuálně čeká téměř 100 staveb. Udělená výjimka v posuzovaní vlivu staveb na životní prostředí se však bude týkat jen vybraných deseti staveb, ostatní stavby projdou celým procesem posouzení, při němž se bude moci vyjádřit o veřejnost.

Stavby, kterým má být udělena výjimka z EIA.

D3 obchvat Českých Budějovic

D6 – obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice

D48 Frýdek Místek – obchvat

D35 – Opatovice – Ostrov

D49 Hulín – Fryšták

D55 Otrokovice obchvat JV

D11 Hradec Králové – Smiřice

I/11 Ostrava, prodloužená Rudná

D1 Říkovice – Přerov

Modernizace železniční trati Sudoměřice – Votice

Čtěte více: Sobotka se dohodl s Junckerem, Česko může stavět zpožděné dálnice

Související články