Píšou lživé posudky a jsou nepostižitelní

Píšou lživé posudky a jsou nepostižitelní
Domov

Co se chystá na soudní znalce

Vladimír Ševela

Tohle není černá anekdota, ale příběh ze života českých soudních znalců. Miloslav Myslík vypracoval posudek ve prospěch obžaloby muže obviněného z vraždy své ženy. Po čase vyšlo najevo, že Myslík zároveň zhotovil posudek i pro obhajobu, v němž vinu obviněného zpochybnil.... Expert Myslík ale dál působí jako znalec, protože soud ho zprostil pozdější obžaloby za zneužití pravomoci. Díky čemu? Díky posudkům jeho kolegů.

Píšou lživé posudky na zakázku jedné strany sporu, ničí svými elaboráty lidem životy a jsou nepostižitelní. Řeč je o soudních znalcích, o nichž se nyní chystá nový zákon. Dosud totiž platí ten z roku 1967. Lidé z branže ale namítají: Proč nová legislativa, když už ta současná umožňuje tvrdé tresty? Experti se ale nedokážou shodnout na tom, proč se téměř žádné sankce nevyužívají.

Už dnes je možné hříšníky vyškrtnout z evidence soudních znalců, jenže podobné případy nejsou lidem z oboru známé. „Prošel jsem údaje z první dekády po roce 2000 a nenarazil jsem ani na jeden takový případ,“ říká Lukáš Křístek, sám soudní znalec a autor knihy o znalectví.

Z evidence znalců nebyl vyškrtnut ani Miloslav Myslík. Ten ve zmíněném případě ve svém prvním posudku podpořil obžalobu, která tvrdila, že muž z Plzeňska zavraždil svou ženu tím, že jí úmyslně vhodil do vany zapnutý fén. Ve druhém posudku závěry vyšetřování zpochybnil. (Muž byl přesto nakonec z vraždy usvědčen a odsouzen).

Nechte to být, zničí vás

„Setkala jsem se s řadou lživých posudků,“ říká Jarmila Dušková, která byla  jmenována do nově vznikající Komise pro znalectví při ministerstvu spravedlnosti. Jako odbornice na oceňování nemovitostí ve své praxi narazila na posudky, které hodnotu budov úmyslně srážejí mnohonásobně dolů, aby jedna strana sporu o dům mohla druhé straně (například při rozvodovém či dědickém řízení) zaplatit co nejméně. „Když na takové případy poukazujeme, znalecké elity mlčí a kolegy nekritizují,“ dodává Dušková, která se podílí na přípravě nového zákona. Tuto legislativní změnu měla na ministerstvu donedávna na starosti odvolaná náměstkyně Hana Marvanová. Dušková ale věří, že konec Marvanové v úřadu nastartovaný proces neohrozí.

„Mnoho veřejných zakázek se přiděluje na základě cinknutých znaleckých posudků,“ tvrdí Tomáš Pfeffer ze sdružení Indoc. Loni byl na základě jeho trestního oznámení obviněn soudní znalec Vladimír Smejkal, který stál za přidělením dvou  podezřelých stáních zakázek na ministerstvu práce a sociálních věcí v éře Jaromíra Drábka (TOP 09). „Když jsme proti Smejkalovi šli, říkali nám: Nechte to být, ten člověk je znalecká elita a zničí vás,“ tvrdí Pfeffer, podle nějž díky dalším problematickým posudkům získávají zakázky třeba některé firmy na pražském magistrátě. „Znalci ale nedělají nic víc, než jim systém dovolí,“ dodává Pfeffer.

S případem znalce v oboru lékařství, který posuzoval případ svého syna-lékaře, a nikdo se nad střetem zájmů nepozastavoval, se zase setkal David Záhumenský z Ligy lidských práv. „Znalkyně z Brna za rok vypracovala 138 posudků pro veřejné instituce, přičemž podle jejího úvazku by musela pracovat více než 24 hodin denně,“ dává další příklad Záhumenský. Jiný znalec z oboru psychiatrie zase zhotovil posudek, který měl změnit život člověka, kterého nikdy neviděl a tedy ani nevyšetřil.

Stačilo by dávat žaloby

„Do prosince připravíme návrh nového zákona, prosadíme jeho urychlené projednání a od ledna 2016 by mohl nabýt účinnosti,“ slíbila minulý týden ve Sněmovně na semináři o soudních znalcích ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Zákon by měl mimo jiné zavést účinné sankce za špatné posudky.

„Zákon není třeba, protože současná legislativa už dostatečné trestání umožňuje,“ namítá znalec Lukáš Křístek. A připomíná dva judikáty Nejvyššího soudu – jeden z roku 2006 a druhý z loňska – které říkají, že znalec, který vadným posudkem způsobí někomu škodu, například ho připraví o peníze, musí škodu ze svého zaplatit. Což se v případě z roku 2006 už stalo.

„Znalci přestanou psát špatné posudky, pokud soudci i strany sporu na ně budou upozorňovat žalobami na náhrady škody a trestními oznámeními,“ dodává Křístek.

„Takové náročné spory ale dotáhnou do konce jen srdcaři, navíc spousta lidí na to nemá peníze. Nový zákon je potřeba,“ stojí za svým Jarmila Dušková z ministerské komise.