1 Rozhovor s Klausem Kinkelem

Česko se dralo do EU. A teď není solidární, říká německý exministr

TÝDENÍK ECHO

Témata:

Hned dvakrát hostí lednová Praha bývalého německého ministra zahraničí Klause Kinkela (80). Při obou příležitostech Kinkel přijíždí kvůli dvacetiletému výročí Česko-německé deklarace. V lednu 1997 byl kromě své ministerské pozice významným reprezentantem malé koaliční FDP, která vůči České republice ve věci historického smíření zastávala mnohem vstřícnější postoj než větší blok CDU/CSU. Nakolik je dnes Kinkel při zpětném pohledu na česko-německé tahanice o tlustou čáru za historií liberál a nakolik spolkový ministr ve výslužbě? A co soudí o Angele Merkelové nebo o Donaldu Trumpovi? I o tom mluvil v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Tvrdíte, že v Německu se poslední dobou rozšířilo jisté zklamání z Čechů, že opozice české vlády k takzvaným uprchlickým kvótám je výrazem naší určité nevděčnosti. Proč?

Česká republika se v 90. letech silně drala do EU a z EU později velmi profitovala. To vyžaduje solidaritu – i v uprchlické otázce. I přesto, že chyby se staly.

Komu, Angele Merkelové?

Jestli Angela Merkelová udělala chyby? Ano, otevření hranic měla kancléřka s partnery v Evropské unii domluvit předem. Víte, já znám Angelu Merkelovou dost dobře, seděl jsem vedle ní šest a půl roku v kabinetu a ohromně si jí cením. A normálně je její styl práce takový: počkat, analyzovat si věci. Přesto přese všechno pro nás v Německu není srozumitelné, pokud země s deseti miliony obyvatel nepřijme... kolik? Čtyři tisíce uprchlíků? (Klaus Kinkel má na mysli dohodu o přerozdělení žadatelů o azyl z Itálie a Řecka, kteří v obou zemích byli v září 2015; tehdy byla dohoda přijata na radě ministrů vnitra většinovým hlasováním proti hlasům ministrů z visegrádské skupiny – pozn. red.)

Tady ale myslím nešlo ani tak o péči o čtyři tisíce lidí. To by česká vláda asi zvládla. Šlo spíš o obavu, že ty čtyři tisíce jsou jen začátek, že po přijetí prvních čtyř tisíc azylantů nám budou direktivně přidělováni další a další.

Tady jde o solidaritu, nikoliv o princip. Jak se utečenecká otázka bude vyvíjet, na to si ještě počkejme.

Co si myslíte o Donaldu Trumpovi? Jak na vás působí jako člověk?

On je nekontrolovaný žvanil. Dost možná s ním zažijeme věci, které bychom dříve nepokládali za možné. Na druhou stranu bych nepovažoval za konec světa, pokud se Trump dokáže bavit s Putinem. Bylo by to hezké, ačkoliv mám v tomto ohledu své pochyby, že se to může podařit. Na vztahu Putin–Obama bylo tragické, jak se ti dva ke konci už nemohli ani cítit.

Celý rozhovor čtěte na EchoPrime nebo v aktuálním vydání Týdeníku Echo ZDE.

Z nového čísla Konec thatcherismu. Jak volby změnily Velkou Británii

Echo týdne: Vkus Moniky Babišové ● Komentář: Zvrácení svobodných voleb ● Svět: Andrej Babiš na nás uvalil světovou zelenou revoluci ● Kauza: Skrytá, ale stejně reforma ● Civilizace: Hladem ku zdraví?

Anglické odcházení Co bude s Evropou, když Britové řekli exit
Klenot v čase snesitelném Rychlý běh s krumlovskou kartou