Nová éra tajných služeb. Střet s nastupujícím prezidentem Trumpem
TÝDENÍK ECHO
ANALÝZA
1
Chystají se americké zpravodajské služby ke střetu s nastupujícím prezidentem? Jaká je vlastně jejich role v politice? Z ustavičného potýkání rozvědčíků a politiků vystupuje z posledních několika desítek let pár epizod, jež jsou pro tuto chvíli relevantní. V posledních dnech vyplula na povrch úplně nová etapa politické role rozvědek – jejich střet s nastupující administrativou Donalda Trumpa.
Začalo to tím, že zpravodajská komunita byla pověřena prověřením ruské snahy o zasahování do amerických voleb. Před pár týdny zveřejněná odtajněná verze zprávy dochází k explozivnímu zjištění, že Rusové se snažili nejen Ameriku destabilizovat, ale usilovat přímo o zvolení Donalda Trumpa. Před pár dny pak server Buzzfeed hodil na web složku o Trumpových kontaktech s Ruskem, které shromáždil exagent britské rozvědky MI6 pro Trumpovy soupeře. Zpráva v britském Guardianu uvádí, že když se v létě FBI (ta dostala za úkol vyšetřování vést) o informacích ze složky dozvěděla, požádala soud o povolení ke sledování čtyř členů Trumpova týmu. Soud (jde o specializovaný, tajný senát, tzv. soud FISA) žádost údajně zamítl a vyzval FBI ke zúžení a upřesnění své žádosti. Další vývoj není znám.
Známo je to, že Trumpův designovaný národněbezpečnostní poradce, generál Michael Flynn, si loni 29. prosince, v den, kdy Obama uvalil na Rusko sankce a vypověděl 35 diplomatů, pětkrát telefonoval s ruským velvyslancem v USA. Informaci zveřejnil komentátor Washington Post David Ignatius, který má se zpravodajskými službami dlouholeté kontakty. To, že americké zpravodajské služby telefonáty zachytily, nelze vykládat tak, že „jdou“ po Flynnovi. Byl by div, kdyby nemonitorovaly telefon ruského velvyslance. Únik této informace do médií je ovšem něco jiného. Zapadá do spršky dalších zpráv: američtí zpravodajci prý varovali své izraelské protějšky, aby vyčkávali se sdílením citlivých informací s Trumpovým týmem. Sami Britové prý zase vyjádřili obavy, aby Trumpův tým „neprovalil“ jejich agenty a zdroje v Rusku Putinovi. Rozvědčíci, aspoň někteří mezi nimi, ztrácejí nervy.
Trump sám jim rozhodně jde naproti. Ve svých reakcích pojal „britskou“ složku jako práci zpravodajských služeb samotných. Tak to není, zpravodajské služby se jen složkou musely zabývat. Když už ne z jiného důvodu, tak proto, že ji už dávno měly v rukou i zpravodajské služby jiných zemí. Jenže Trumpovi se možná konflikt se zpravodajskými službami hodí. Když ne jemu, tak určitě generálu Flynnovi. Flynn byl v roce 2014 odejit z čela vojenské rozvědky Defense Intelligence Agency (DIA; amerických reozvědek je celkem 17). Média příběh líčí tak, že Flynn, dříve brilantní rozvědný analytik generála McChrystala v Iráku a Afghánistánu, v DIA narazil na svůj strop. Jeho ambice neznaly mezí, vytvářel konflikty s podřízenými, diktoval analytikům závěry, vynášel informace. Jeho syn propaguje otce na neonacistických a konspiračních webech. To je ovšem obraz vytvářený v médiích Flynnovými kritiky. Faktem je, že Flynn byl zatím jediný člen Trumpova týmu, který zaznamenal první porážky při nominacích podřízených do funkcí. Byl nucen stáhnout žádost o bezpečnostní prověrku pro svého syna a analytička Fox News Monica Crowleyová „ztratila zájem“ o nabídnutou funkci poté, co vyšlo najevo její plagiátorství.
