Patálie s euromiliardami mohou rozklížit vládu
Problém s monitorovacím systémem
ANALÝZA
Kabinet Bohuslava Sobotky narazil na první vážnou překážku a své potíže přitom už nemůže svádět na předchozí vlády. Hrozbu, že Evropská unie neumožní čerpat 600 miliard korun dotací v období 2014-2020, se pokusil odvrátit na svém pondělním zasedání.
Překážkou čerpání je monitorovací systém, přesněji řečeno výsledky jeho kontroly Auditním orgánem ministerstva financí. Auditoři zjistili, že český stát při nákupu monitorovacího systému dvanáctkrát porušil vlastní zákon o veřejných zakázkách, a proto může být pro Evropskou komisi neúnosné, aby právě tento systém v příštích sedmi letech evidoval evropské projekty.
Vláda schválila cestu, jak k dotacím přece jen dospět. Schválila návrh ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové, která doporučila, ať Česko nežádá o proplacení nákladů na monitorovací systém. Pak Evropské komisi přestane vadit, jakým způsobem ho Češi zakoupili. Ovšem ani takové řešení nemusí být definitivní zárukou, že se peníze na období 2014-2020 skutečně začnou bez problémů čerpat. Neodstraňuje totiž několik vážných rizik. Echo24.cz uvádí pět hlavních:
Příliš vysoké náklady pro státní pokladnu
Vláda může zaplatit za monitorovací systém o dva řády vyšší částku, než se zprvu čekalo. Oficiální stanovisko Evropské komise z prosince 2012, které schválilo nákup nového systému MS2014+, odhaduje náklady na 9 milionů eur. Většinu z toho by zaplatila Evropská komise a na Českou republiku by zbylo něco přes milion eur, tedy asi 30 milionů korun.
Vláda včera souhlasila s tím, že z vlastního proplatí mnohem větší náklady. Ministryně pro místní rozvoj zmiňuje částku 530 milionů korun bez DPH na nákup systému a na jeho provoz v prvních čtyřech letech. Není však jisté, že požádá o proplacení dalších zakázek, především na nákup hardwaru za 275 milionů a vybavení záložního pracoviště za 90 milionů. Existují i další menší zakázky do 30 milionů, byla vypsána také soutěž na bezpečnostní dohled za 45 milionů. Auditní orgán ministerstva financí upozornil, že systém bude potřeba nejméně do roku 2025. Při cenách, které stát platí dodavateli v prvních čtyřech letech, by další provoz přišel zhruba na miliardu. Cena tak může přelézt dvě miliardy bez DPH, které proti původním předpokladům uhradí daňoví poplatníci.
Čekání na výsledky policejního vyšetřování
Příslib, že stát nebude požadovat po Evropské komisi proplacení monitorovacího systému, se může z hlediska čerpání dotací vyplatit. Pokud Česko nebude žádat peníze z evropského rozpočtu, bude pouze na něm, kolik peněz za monitorovací systém zaplatí a jestli při jeho nákupu porušuje zákony. Přesto se s čerpáním musí počkat na rozhodnutí Evropské komise.
Bruselským úředníkům vadí, že zakázky na monitorovací systém prověřuje protikorupční policie, a mohou počkat, než se policie rozhodne, jestli někoho obviní. Další komplikace nastane, pokud policisté skutečně někoho obviní.
Nejistý audit shody
Monitorovací systém čeká ještě další kontrola, která musí prověřit, jestli systém odpovídá i po technické stránce evropským předpisům. Takzvaný audit shody ještě nezačal a není pochyb, že musí prověřit některá zjištění ministerstva financí. Audit nemusí dopadnout dobře, pokud se potvrdí, že ministerstvo pro místní rozvoj nevlastní všechna práva na provozování systému a nemůže rozhodovat o rozvoji a úpravách systému nezávisle na dodavateli. Ze stejného důvodu se o několik měsíců zdrželo schvalování monitorovacího systému na léta 2007-2014.
Ministerstvo financí také upozornilo na údajně nedostatečnou ochranu dat monitorovacího systému v centrálním úložišti v Olomouci. Data o evropských zakázkách přitom mají značnou ekonomickou i politickou cenu. Obsahují podrobné údaje o tisících firem žádajících o dotace a popisují průběh všech evropských projektů včetně všech chyb, kterých se politici a úředníci dopustili.
Konec eurokomisařky
Evropská komise začala prověřovat roli, kterou při kritizovaných zakázkách na monitorovací systém sehrála eurokomisařka Věra Jourová a druhý nejvyšší úředník jejího kabinetu Daniel Braun. Jourová byla ministryní pro místní rozvoj od ledna do října 2014. V srpnu 2014 ministerstvo rozhodlo o nákupu hardwaru pro monitorovací systém. V dubnu 2014 oznámilo ministerstvo zakázku na vybavení záložního pracoviště, v říjnu 2014 (tři týdny po ukončení mandátu Věry Jourové) o zakázce rozhodlo.
Daniel Braun byl prvním náměstkem ministrů pro místní rozvoj v letech 2010-2014 a zasedal ve výběrové komisi při hlavní zakázce na monitorovací systém na jaře 2013. Pokud Jourová s Braunem neprokážou, že za údajně neprůhledné zakázky neodpovídají, mohou po nich jejich bruselští kolegové žádat rezignaci.
Ohrožení vládní stability
Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš ztrácejí nervy při uzavřených jednáních o monitorovacím systému. K jejich nervozitě může přispět skutečnost, že se aféra s kritizovanými zakázkami týká lidí spojovaných s ČSSD, respektive s hnutím ANO. Například hlavním dodavatelem monitorovacího systému je firma Tesco SW, která patří Josefu Tesaříkovi, bratru významného sociálnědemokratického politika Martina Tesaříka. Bratrem exnáměstka Daniela Brauna je Alexander Braun, hlavní Babišův mediální poradce. Šéfem Babišovy ministerské kanceláře je Jan Sixta, další člen výběrové komise při zakázce na monitorovací systém. Pokud vláda selže při řešení potíží monitorovacího systému, mohou se koaliční lídři navzájem obviňovat, kdo za zpackané zakázky odpovídá.
