Východ si musí projít stejným balastem jako Německo před 50 lety
Postkomunistické země prosperují navzdory politikům
TÝDENÍK ECHO
3
Samotná nestabilita poměrů ve východní Evropě vyplývá víc z historických předpokladů než z nekompetence východoevropských lídrů. Rozhodující vliv získávají ve většině států Východu bratrstva založená v dávných dobách reálného socialismu na úrovni komunistických stran a tajných služeb. „Dříve bylo výhodou negativní lustrační osvědčení, teď se vyplatí, když je pozitivní,“ zní známý bonmot čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který tak upozornil, že zájmové skupiny zorganizované na předlistopadových známostech fungují ještě dnes.
V Polsku se exkomunisté vrátili k moci za vlády Leszka Millera a v Maďarsku za Ference Gyurcsánye, v Česku je se zpožděním následuje projekt hnutí ANO. Právě příklady z Polska a Maďarska ukazují, že jim nejlépe dokážou čelit na první pohled předpotopní nacionálně-konzervativní strany. Nikdo jiný není k dispozici.
Západ nechce rozumět, když polský lídr Kaczyński prohlašuje, že se jeho vláda musí vypořádat s komunisty ve státní správě. Šéf Práva a spravedlnosti ale ví, že mluví o praktickém problému. Potvrzuje to i Schwarzenberg, jenž připomíná, že Východ prochází stejnou zkušeností jako před půlstoletím Rakousko a Německo, kde ještě v 70. letech ovládaly značnou část veřejné správy klientské sítě bývalých nacistů. Po denacifikaci neproběhla ani dekomunizace, a proto musí Východ projít stejným balastem.
Znamená to strpět politiky, kteří jsou dobří jen v umění přežít. Nedokážou chystat předpoklady pro další rozvoj ekonomiky a společnosti podporou kvalifikované práce a exportu, zabezpečením kvalitních surovin nebo výkonné byrokracie. Když se Česko připojilo k vzestupnému trendu celého regionu, premiér a ministři se jenom snaží veřejnosti vysvětlit, že to je jejich zásluhou.
Na druhé straně, i jejich nejhorší rozhodnutí dokážou vzestup maximálně zbrzdit. Ukazují to výjimečné případy, kdy některé východoevropské státy zaostávají za ostatními, jako se to stalo při drastických úsporách vlády Petra Nečase. Ještě horší propad zažili Bulhaři a Chorvati záhy po zavedení on-line registračních pokladen, ke kterému se chystá Česko. Beze všech pochyb není prokázáno, že pokladny byly jediným důvodem zpomalení, v každém případě Bulhaři po třech letech srovnali krok a u Chorvatů se předpokládá obdobný vývoj.
