Kličky, výmluvy, zapírání. Tak vláda hájí Faltýnkův střet zájmů

Kličky, výmluvy, zapírání. Tak vláda hájí Faltýnkův střet zájmů 1
Komentáře

Petr Holub

„To okno jsme nerozbili, protože nás při tom nikdo nemohl vidět.“ Pokud se tak hájí uličníci ze třetí třídy, kteří rozbili školní okno, tak se tomu dá zasmát. Když se tak chovají představitelé českého státu, tak je to spíše smutné.

Takovému přirovnání nemůže utéct člověk, který sleduje reakci politiků na informaci, že Česká republika dostala pokutu 22 milionů. Dostala ji kvůli tomu, že tolerovala střet zájmů Jaroslava Faltýnka z hnutí ANO, který byl dva roky vysokým manažerem Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) rozdělujícím evropské dotace a zároveň i Agrofertu, který nejvíc těchto dotací přijímá. Zprávu o pokutě dostaly příslušné úřady už počátkem února a šest týdnů ji úspěšně zatloukaly. Ještě když ji počátkem týdne zveřejnila média, tak bylo první reakcí vzbudit dojem, že o žádnou pokutu nejde. Následovala výmluva z Faltýnkovy dílny: „Je to absolutní nesmysl, protože dozorčí rada SZIF vůbec nemá vliv na přidělování dotací. Dotace z Evropské unie, které jdou do České republiky, úřadují úředníci, nikoliv dozorčí rada,“ uvedl v České televizi.

Tyto argumenty záhy zopakoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) i jeho kolega z financí a donedávna majitel Agrofertu Andrej Babiš (ANO). Jurečka přitom zdůraznil, že dozorčí rada opravdu nemá na dotace vliv. „Je totiž od procesů administrace zcela oddělena, a to legislativně, organizačně, administrativně i technicky. Kompetence dozorčí rady SZIF jsou vymezeny zákonem a nedávají dozorčí radě žádný nástroj k možnosti ovlivnit dotační procesy,“ napsal na Facebook.

S oddělením dozorčí rady od rozhodování o zakázkách to není tak horké. Zákon o SZIF říká, že fond v první řadě „rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace“. Dozorčí rada pak „kontroluje činnost fondu a jeho orgánů“. Svá zjištění pak předá ministrovi zemědělství, který má právo ředitele SZIF odvolat. Zákon tedy dozorčí radu přímo pověřuje, ať kontroluje rozdělování dotací. Má také dost pravomocí, aby mohla zlikvidovat neposlušného úředníka. Přesně z toho důvodu odmítla Evropská komise už loni veškerou snahu české strany vyvrátit tvrzení, že Faltýnek je ve střetu zájmů. Faltýnek, Jurečka a Babiš přesto stejnou výmluvou zaplavili média.

Na úrovni třetí třídy

Dozorčí rada nic nerozhoduje, dokazuje Babiš ještě jedním argumentem. „Ti lidi tam nemohli vůbec nic ovlivnit. A ty dotace se přidělují nárokově, kdo má hektar, kdo má nějaké zvíře, tak dostane dotaci,“ stěžoval si vicepremiér. Uličníci ze třetí třídy by mohli jít na školení. Na větší část dotací od SZIF mají zemědělci opravdu nárok. Musí však prokázat, že opravdu „mají hektar“, že chovají dojnice či pěstují cukrovku, a právě to by měl fond kontrolovat. Už se také ukázalo, že v tom dělá značné chyby, za které byla Česká republika pokutována. Třetinu svých peněz také fond rezervoval pro investiční projekty, o které zemědělci soutěží. Agrofert například v roce 2015 získal 600 milionů korun, desetinu z připravených peněz.

Existuje ještě jedna výmluva. Za všechno prý nemůže Faltýnek, ale i další politici z jiných stran. Evropská komise vytkla střet zájmů dalších dvou členů dozorčí rady, Petra Kudely (KDU-ČSL) a Ladislava Velebného (ČSSD). To je srovnávání slona s mravenci. Faltýnkův střet zájmů zpochybnil dotaci ve výši jedné a půl miliardy pro největší agrokombinát v zemi, další „hříšník“ Velebný pochybil tím, že kromě fondu byl v zastupitelstvu vesničky Dolní Moravice na Bruntálsku, která dostala 300 tisíc korun na přípravu svého rozvojového plánu, tedy pětitisícinu částky pro zemědělský byznys Agrofertu.

Všechna rukojmí Agrofertu

Zdá se to komické, ale o legraci nejde. Historie s pokutou za Faltýnkův střet zájmů je dokladem, že Česko možná ještě není firmou pod vedením Andreje Babiše, rozhodně se tak ovšem chová. Babiš si zařídil, že jeho gigantický koncern má nárok na rovněž mohutnou podporu z evropských dotací, i když je určena pro malé a střední firmy. Tuto výsadu mu do značné míry zajišťuje jeho přímý a nepřímý vliv na politiku, možnost ji lépe využívat ještě podepřela účast v koaliční vládě. Tuzemští politici tento střet zájmů tolerují, přece jde o významného partnera. Když pak Brusel vyměří pokutu za to, že Babišův pobočník přihrává peníze evropských daňových poplatníků na účet Agrofertu, tak Babiš ihned nařizuje kolegům z vlády, ať se kritice Bruselu jménem České republiky brání. A když Brusel pokutu nezruší, což se dá na 99 procent očekávat, pak ať se s Evropskou komisí soudíme. Nutno říci, že ministr Jurečka už odeslal podnět ke smírčímu řízení přesně podle Babišova příkazu. Premiér Sobotka nevyloučil, že se bude s Bruselem soudit.

Do konfliktu s Evropskou unií půjdou ve jménu Agrofertu a jeho zisku všichni Češi. Zdejší politici už znají Babišovu prchlivost a rozezlenému oligarchovi si navykli neodporovat. Politici z Německa, Francie, Holandska, Švédska a dalších států, které jsou čistými plátci do evropského rozpočtu, tak submisivní k nájezdníkům z východu nebývají. Pak můžeme čekat, že v Česku brzy přistane další pokuta.