Významný objev: archeologové nalezli nové Svitky od Mrtvého moře
Největší archeologický objev 20. století
NOVÉ
Archeologové podle informací serveru Haaretz nalezli v Judské poušti úlomky nových Svitků od Mrtvého moře. Ty původní, někdy označované také jako Kumránské svitky podle jména místa nálezu, byly objeveny roku 1947 a obsahují biblické a další náboženské texty.
Nové fragmenty svitků od Mrtvého moře byly podle informací serveru Haaretz nalezeny v jeskyni lebek u Mrtvého moře v Izraeli. Jedná se o velmi malé části, jejichž písmo je příliš vybledlé a bez pokročilé analýzy téměř nemožné rozeznat. V této fázi bádání si archeologové nejsou ani přesně jisti, zda jsou svitky psány ve starověké hebrejštině, aramejštině či v jiném jazyce.
„Nejdůležitější skutečností, která z těchto fragmentů může nakonec vyplynout, bude případná možnost spojit je s ostatními dokumenty, které už byly nalezeny v Judské poušti , a u kterých jsme až dosud neznali jejich místo původu," uvedl vědec z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Uri Davidovič.
Výzkum, při němž byly nalezeny dva papyrusové fragmenty a několik úlomků s těžko rozeznatelným písmem, byl podle serveru proveden během třítýdenních vykopávek v jeskyni lebek letos v květnu a červnu. Na expedici se podílel Izraelský památkový úřad a Hebrejská univerzita v Jeruzalémě. Vykopávky společně vedli Uri Davidovič a Roi Porat z Hebrejské univerzity.
Největší archeologický objev 20. století
Nález původních Svitků od Mrtvého moře z roku 1947, někdy se též uvádí i rok 1946, je považován za největší archeologický objev 20. století. Okolnosti nálezu však dodnes nejsou zcela jasné. Svitky byly údajně objeveny třemi beduíny, zřejmě pašeráky, kteří se je údajně okamžitě poté, co zjistili, jakou hodnotu jejich nález má, snažili výhodně zpeněžit. Od té doby dokumenty prošly intenzivním zkoumáním. Část z nich je dnes uložena ve Svatyni knih v Izraeli a část je umístěna v archeologickém Rockefellerově muzeu také v Izraeli.
Svitky od Mrtvého moře obsahují náboženské texty sepsané v řečtině, aramejštině a hebrejštině. Jejich součástí je rovněž vůbec nejstarší známý přepis Starého zákona. Nejstarší část dokumentů pochází ze třetího století před naším letopočtem, nejmladší pak z roku 70 našeho letopočtu. Mnohé z nich jsou navíc nově díky Google dostupné i v elektronické podobě.
