3 Čtěte o českém králi

Summit 1364: Jak Karel IV. zařizoval bezpečnost Evropy

, SPECIÁL Týdeníku ECHO

Ve vyhlášené restauraci Wierzynek na Rynku v Krakově, která sice aktuálně ztratila hvězdičku od Michelina, ale proud turistů stejně nekončí, se kdysi odehrála dějinná událost spjatá s českým královstvím. Kde asi tehdy seděl český král a římský císař Karel IV., když zde v roce 1364 probíral s polským králem Kazimírem Velikým situaci ve střední Evropě.

Ačkoliv dobové kroniky přinášejí o těchto událostech poněkud zmatené informace, vypadá to, že v letech 1363 a 1364 navštívil Karel Krakov dokonce dvakrát. Obě návštěvy spolu úzce souvisely a jejich cílem bylo uklidnění značně rozbouřených vod středoevropské politiky. Nad regionem tehdy visela vidina konfliktu mezi císařem a koalicí, v níž nejaktivnější roli hráli ambiciózní kníže Rudolf Habsburský a král Ludvík Uherský. A vzhledem k tomu, že byl Ludvík nejbližším spojencem a příbuzným Kazimíra, tak i Polské království se stalo součástí proticísařského spojenectví. Otevřený válečný konflikt sice zvládl na poslední chvíli zastavit papežský vyslanec, situace však byla dál napjatá. K jejímu zmírnění, v souladu s dobrými středověkými zvyklostmi, měla dopomoci svatba. První Karlova návštěva Krakova – zřejmě v květnu 1364 – je tak spojena se sňatkem s Alžbětou Pomořanskou, vnučkou Kazimíra Velikého.

Další příležitostí se stal jakýsi středověký „visegrádský summit“. Dnes jsme v Evropě na takové sjezdy mocných až příliš zvyklí, ve středověké Evropě se však – i s ohledem na omezenější dopravní možnosti – jednalo o ojedinělou událost. Jestliže se dnes Krakov těší (a bojí zároveň) kolem milionu návštěvníků, kteří se v něm objeví v červenci na Světové dny mládeže, je potřeba říct, že má v podobných mezinárodních „eventech“ praxi už ze čtrnáctého století. Nejméně sedm panovníků, něco kolem dvaceti dnů hostin, turnajů a samozřejmě intenzivních jednání. Zcela určitě byl ten krakovský summit malebnější než ty dnešní bruselské.

Co se vše v Krakově událo? Historik Franciszek Ziejka vysvětluje, že šlo, moderní terminologií řečeno, o „kolektivní smlouvu o bezpečnosti a spolupráci ve střední Evropě“. Zdůrazňuje ovšem také skutečnost, že právě při této příležitosti vyhlásil Kazimír vznik nové university v Krakově. Šlo o druhé vysoké učení v regionu, po Karlově univerzitě pražské. O tom, jak „nakažlivá“ byla tato událost, svědčí i to, že v následujících třech letech následovali příklad Kazimíra hosté sjezdu – rakouský kníže a uherský král. Sjezd měl i exotického hosta – kyperského krále Petra, který u středoevropských panovníků orodoval za aktivní účast při řešení blízkovýchodních konfliktů: i z tohoto ohledu se koneckonců moc nezměnilo…

Celý text, ale zejména příběhy o králích i světcích, o české historii v Polsku i o zajímavých místech s ní spjatých si můžete přečíst v aktuální mimořádné příloze KAREL IV. – Polskem po stopách českého krále. ZDARMA zde

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.