Summit 1364: Jak Karel IV. zařizoval bezpečnost Evropy

Ve vyhlášené restauraci Wierzynek na Rynku v Krakově, která sice aktuálně ztratila hvězdičku od Michelina, ale proud turistů stejně nekončí, se kdysi odehrála dějinná událost spjatá s českým královstvím. Kde asi tehdy seděl český král a římský císař Karel IV., když zde v roce 1364 probíral s polským králem Kazimírem Velikým situaci ve střední Evropě.

Ačkoliv dobové kroniky přinášejí o těchto událostech poněkud zmatené informace, vypadá to, že v letech 1363 a 1364 navštívil Karel Krakov dokonce dvakrát. Obě návštěvy spolu úzce souvisely a jejich cílem bylo uklidnění značně rozbouřených vod středoevropské politiky. Nad regionem tehdy visela vidina konfliktu mezi císařem a koalicí, v níž nejaktivnější roli hráli ambiciózní kníže Rudolf Habsburský a král Ludvík Uherský. A vzhledem k tomu, že byl Ludvík nejbližším spojencem a příbuzným Kazimíra, tak i Polské království se stalo součástí proticísařského spojenectví. Otevřený válečný konflikt sice zvládl na poslední chvíli zastavit papežský vyslanec, situace však byla dál napjatá. K jejímu zmírnění, v souladu s dobrými středověkými zvyklostmi, měla dopomoci svatba. První Karlova návštěva Krakova – zřejmě v květnu 1364 – je tak spojena se sňatkem s Alžbětou Pomořanskou, vnučkou Kazimíra Velikého.

Další příležitostí se stal jakýsi středověký „visegrádský summit“. Dnes jsme v Evropě na takové sjezdy mocných až příliš zvyklí, ve středověké Evropě se však – i s ohledem na omezenější dopravní možnosti – jednalo o ojedinělou událost. Jestliže se dnes Krakov těší (a bojí zároveň) kolem milionu návštěvníků, kteří se v něm objeví v červenci na Světové dny mládeže, je potřeba říct, že má v podobných mezinárodních „eventech“ praxi už ze čtrnáctého století. Nejméně sedm panovníků, něco kolem dvaceti dnů hostin, turnajů a samozřejmě intenzivních jednání. Zcela určitě byl ten krakovský summit malebnější než ty dnešní bruselské.

Co se vše v Krakově událo? Historik Franciszek Ziejka vysvětluje, že šlo, moderní terminologií řečeno, o „kolektivní smlouvu o bezpečnosti a spolupráci ve střední Evropě“. Zdůrazňuje ovšem také skutečnost, že právě při této příležitosti vyhlásil Kazimír vznik nové university v Krakově. Šlo o druhé vysoké učení v regionu, po Karlově univerzitě pražské. O tom, jak „nakažlivá“ byla tato událost, svědčí i to, že v následujících třech letech následovali příklad Kazimíra hosté sjezdu – rakouský kníže a uherský král. Sjezd měl i exotického hosta – kyperského krále Petra, který u středoevropských panovníků orodoval za aktivní účast při řešení blízkovýchodních konfliktů: i z tohoto ohledu se koneckonců moc nezměnilo…

Celý text, ale zejména příběhy o králích i světcích, o české historii v Polsku i o zajímavých místech s ní spjatých si můžete přečíst v aktuální mimořádné příloze KAREL IV. – Polskem po stopách českého krále. ZDARMA zde