Útěk od hnutí ANO, lidé nevědí koho volit

Útěk od hnutí ANO, lidé nevědí koho volitNOVÉ
Domov

ANALÝZA

Petr Holub

„Historický propad hnutí ANO, lidé nevědí koho volit. Ze zoufalství zkoušejí Okamuru, Piráty a nejmenší strany.“ Těmito slovy by šlo interpretovat průzkum CVVM, který proběhl v první polovině září. Přesto říkají novinové titulky něco jiného. „Volby by vyhrálo ANO s téměř 31 procenty. TOP 09 by se do sněmovny nedostala, úspěch by naopak slavili Piráti,“ stojí v Hospodářských novinách. „ANO zůstává jasným favoritem, Okamura a Piráti míří do sněmovny,“ vyvozuje z průzkumu Respekt.

Je nasnadě vysvětlení, jak může dojít k tak rozdílným interpretacím. Věta o historickém propadu hnutí ANO vychází ze stranických preferencí, které CVVM získalo osobními rozhovory. V září by hlas pro ANO hodilo do urny 17 procent ze všech občanů Česka, zatímco v červnu to bylo o šest procent více. Nepomohly si ani ostatní strany, jejichž preference zůstaly pod deseti procenty a ještě se snížily, nejvíce komunistům a ODS o tři procenta. Pouze SPD Tomia Okamury, Piráti a ještě menší strany si polepšily až o procento. O deset procent přibylo těch, kdo neví, koho volit, o tři procenta víc je nevoličů. Takový výsledek popisuje skutečné zemětřesení na voličské scéně. Změna je minimálně stejně dramatická jako v letním období roku 2013, kdy lidé museli strávit pád Nečasovy vlády.

Ztratila se čtvrtina voličů

Z pohledu Hospodářských novin a Respektu se tolik neděje, protože komentují volební model, který na základě preferencí CVVM uměle vytvořilo. Výpočty pomohly ANO, které má podle modelu najednou 31 procent a jak píše Respekt, „vypadá to, že mu kauza Čapí hnízdo nepatrně uškodila, v červnovém průzkumu totiž ANO obdrželo 34 procent“. Méně už přepočet pomohl ČSSD a komunistům, kteří zůstávají pod 15 procenty, Okamurovu SPD však vytáhl až k sedmi procentům.

Čtěte také: CVVM věští volby. Před čtyřmi lety se ale strašlivě spletla

Jinými slovy: v období, kdy sněmovna vydala dva šéfy ANO trestnímu stíhání, se podle průzkumu prudce propadly preference hnutí, kterému utekla víc než čtvrtina příznivců. Autoři průzkumu na to však neupozornili a média ve své většině nezaznamenala. Otázka, jestli jde o dočasný pád, anebo jestli bude pokles pokračovat, nebyla ani nastolena.

Komu to prospívá

Okolnosti poukazují na nedostatky veřejné debaty v Česku a vyvolávají dokonce podezření na manipulace s veřejným míněním. Průzkum CVVM je první poprázdninovou předpovědí volebního výsledku, který provedla agentura dodržující pravidla sdružení SIMAR, a je dost dobře možné, že do voleb vyjde už jen jeden takový průzkum od společnosti Median. Časy, kdy náladu před volbami průběžně mapovaly vedle CVVM a Medianu ještě STEM, AISA a Factum už jsou dávno pryč. Zabránit publikaci nepříznivých průzkumů má samozřejmě zájem ten, komu preference padají, v tomto případě hlavně Babišovo hnutí.

Nehledě k tomu, že samotný průzkum CVVM vzbuzuje pochybnosti. O změnách metodiky výzkumníci neinformují, přesto je nápadný jeho omezený záběr. V září se ho účastnilo 924 respondentů nad 15 let, pokud se však odečtou ti, kterým ještě není osmnáct, vylučují účast ve volbách, anebo nevědí, koho volit, tak zbývá jen 452 dotázaných. Když se k položené otázce nevyjádří aspoň tisíc lidí, pak nejde dělat dalekosáhlé závěry. Stačí dvacet hlasů, aby takový průzkum poslal stranu do sněmovny.

Předpověď CVVM nejde přeceňovat. Věřit se nejspíš dá tomu, že mapuje jeden z nejvýznamnějších převratů voličských nálad v historii.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Související články