Agrotec: Soudy se podřídily politikům

Podnik Agrotec byl osvobozen v případu zmanipulovaných zakázek České pošty. Podle státního zástupce se skutek stal, byl trestným činem, spáchal ho Agrotec, trestnost však zanikla. Od loňského prosince totiž platí novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která soudu přikazuje vinu odpustit.

Kolega Martin Weiss v komentáři napsal, že nelze spojovat osvobození Agrotecu s tím, že je součástí holdingu Agrofert ovládaného vicepremiérem Babišem. „Zde se musíme Andreje Babiše zastat. Cesta k vyvinění jeho firmy je dohledatelná a transparentní a vůbec k němu nebylo nezbytné, aby někdo zákulisně tahal za nitky,“ napsal kolega Weiss. S takovým závěrem se dá těžko souhlasit.

Připomeňme časovou řadu. V roce 2013 podle soudu došlo k manipulaci veřejné zakázky ve prospěch Agrotecu. O rok později nastoupil jeho majitel Babiš do vlády a nominoval na ministerstvo spravedlnosti svého člověka. Ten brzy navrhl parlamentu novelu, která měla zpřísnit zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, novela však byla zaparkována v Ústavně právním výboru sněmovny. V červenci 2015 byl Agrotec obviněn z trestného činu a koncem stejného roku si poslanci vzpomněli, že novelu ještě neprojednali. Pustili se do toho a přitom úplně zapomněli, že novela měla trestní odpovědnost právnických osob zpřísnit. Místo toho přidali pozměňovací návrh, podle kterého trestní odpovědnost padá, když firmy „vynaloží veškeré úsilí, které bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránily“. Proti změně protestoval lidovecký poslanec Ludvík Hovorka a Senát nový odstavec rovnou vyškrtl, vždy s odůvodněním, že po změně zákon ztratí jakoukoli účinnost. Novela přesto byla schválena, samozřejmě i hlasy Babišova hnutí ANO. Agrotec byl osvobozen, protože jeho etický kodex zaměstnancům korupci zakazuje, a patří nepochybně mezi první podniky, kterým novela vytáhla trn z paty.

Jde to říct i stručněji. Firma byla před soudem usvědčena z manipulace se zakázkami a zřejmě by zasloužila trest, její majitel se však stal vicepremiérem a jeho lidé včas změnili zákon, aby bylo firmu možné zprostit viny. Parlament se stal pomocníkem právní divize Agrofertu.

Tomuto výkladu je možné oponovat připomínkou, že návrh předložili poslanci sociální demokracie Marie Benešová a Jan Chvojka, současný ministr bez portfeje. Třeba je k tomu možné dodat i to, že se kritického hlasování sněmovny, při kterém byl schválen omilostňující odstavec, Andrej Babiš vůbec nezúčastnil. Je možné také připomenout, že novelu schválili kromě vládních stran také občanští demokraté.

Korupce je legální

Těžko však jde popřít, že Andrej Babiš a jeho hnutí ANO mají na politiku významný vliv a že byli o případu Agrotec dobře informováni. Koneckonců předsedou poslanců ANO je Jaroslav Faltýnek, do roku 2014 předseda představenstva Agrotecu. Také ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) o této souvislosti nepochybně věděl, když v Senátu hájil sporný odstavec slovy: „V médiích se objevilo, že tu zavádíme jakýsi nebezpečný únikový prostor. Ale to je nepochopení návrhu a neznalost.“ Pod tímto vlivem politická elita schválila zákon, který chrání před trestem za korupční trestný čin firmu jednoho ze svých příslušníků. V této zemi se manipulovalo s veřejnými zakázkami vždycky, od února 2017 je korupce legální, v nejhorším se dá zpětně legalizovat.

V Rumunsku probíhaly od začátku února statisícové demonstrace, když vyšlo najevo, že vládní sociální demokraté chtějí změnit trestní zákoník a omilostnit korupční trestné činy politiků včetně svého předsedy Liviua Dragney. Konflikt parlamentu a ulice skončil až v pondělí, když poslanci na návrh prezidenta Klause Iohannise schválili referendum o tom, jak přísně se má korupce trestat. V Česku se takových bouří ani takového referenda nedočkáme. Člověk si není úplně jistý, jestli za Rumuny v něčem nezaostáváme.