Novela o střetu zájmů toho řeší hodně. Až na střet zájmů

Vyřešíme střet zájmů politiků, slibuje vláda o chystané novele zákona, která například zavádí povinnost informovat při nástupu do funkce o majetkových poměrech. Střet zájmů ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše ale návrh z dílny ministra Jiřího Dienstbiera zcela pomíjí. To se nelíbí opozici, která volá po změnách.

Koalice chce upravit vztah mezi státními firmami a médii Andreje Babiše. V polovině dubna to alespoň prohlašoval ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. To když reagoval na partnerství podniků ČEZ a Čepro s mediálním domem Mafra, který patří právě šéfovi hnutí ANO. Tedy tomu, kdo zároveň jako ministr financí dohlíží na obě zmíněné společnosti.

Zdá se ale vice než pravděpodobné, že také tentokrát zůstane pouze u slov. Podobně jako v případě zákona, který by přesunul firmy s majetkovou účastí státu z vlivu ministerstva financí pod jiné resorty. Sociální demokraté sice na stranickém sjezdu v polovině března hřímali, že je třeba moc Andreje Babiše omezit, pár dní poté už ale brali zpátečku. Stačilo, aby šéf ANO pohrozil odchodem z koalice.

Nejnověji je couvání ČSSD před Babišem patrné z novely zákona o střetu zájmů. Tu připravil ministr Jiří Dienstbier a vláda by jíiměla projednat v nejbližších týdnech. Návrh, který má přinést větší kontrolu politiků, počítá mimo jiné se zavedením povinnosti podávat oznámení o příjmech a majetku ke dni, kdy politik nastupuje do funkce. Ačkoliv jde ale o normu řešící střet zájmů, vůbec se nezabývá koncentrací politické, ekonomické a mediální moci v rukou jediného člověka. Šéfa hnutí ANO, majitele holdingu Agrofert a ministra financí Andreje Babiše.

Dienstbier: Neměl jsem zadání

“Vnímám naléhavost této debaty, protože i já vnímám střet z kumulace politické, ekonomické a mediální moci. Je jistě legitimní o těchto věcech diskutovat. Nicméně to nebylo zadání legislativního úkolu. V koaliční smlouvě, programovém prohlášení a legislativním plánu máme úkol zpracovat novelu stávajícího zákona o střetu zájmů, který rovněž tyto věci neřeší,” vymlouvá se Dienstbier s tím, že hlavním úkolem zákona je zavést povinnost podávat majetková a příjmová oznámení při nástupu do funkce.

Diskuze o střetu zájmů Andreje Babiše je samozřejmě zcela jistě potřebná i v koalici. Do voleb ale zbývají maximálně dva a půl roku. A pokud budou koaliční strany ještě nějakou dobu diskutovat, jen těžko stihnou připravit nějaký legislativní návrh, který by mohl Babišovu moc regulovat. Mimo jiné i kvůli tomu, že místopředseda ANO a Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek neustále opakuje, jak jeho šéf v žádném střetu zájmů není.

Podle Dienstbiera bude v novele zákona ustanovení, z něhož vyplývá, že se musí každý veřejný funkcionář zdržet jakéhokoli jednaní, které by vedlo ke střetu zájmů. Něco takového ale Babiše jen těžko zastaví.

Ať ministři vloží firmy do svěřeneckých fondů

Návrh, k němuž by se v příštích měsících měla dostat sněmovna, se vůbec nelíbí pravicové opozici. Ta už si proto v předstihu chystá zásadní připomínky.

„Ta novela vůbec neřeší činnost člena vlády v oblasti podnikání. Ale protože se teď zákon o střetu zájmů otevírá, určitě navrhneme nějaké změny,“ avizuje poslanec TOP 09 Martin Plíšek a vysvětluje: „Například, aby člen vlády nesměl být osobou ovládající firmu nebo společníkem. A zároveň, aby po dobu výkonu své funkce vložil firmu do svěřeneckého fondu a ustanovil správce, který by se o ni staral. Člen vlády by tak nemusel neustále řešit střet veřejného a soukromého zájmu, což dnes musí dělat Andrej Babiš.“

Podle Plíška by v ideálním případě vláda zároveň měla přijmout doprovodné usnesení, že by ministr nemohl psát a předkládat takové zákony, z nichž by mohla mít jeho firma profit.

„Umím si představit i debatu o americkém řešení, kde ten, kdo vstupuje do politických funkcí, musí svěřit svůj definovaný majetek do trustu – v terminologii našeho občanského zákoníku do svěřenského fondu. Není to úplně kontinentální typ řešení, ale debata o tom jistě možná je. Stejně tak je možné zabývat se v jiných zákonech slučitelností určitých typů vlastnictví, zejména v oblasti médií,“ připouští Dienstbier. Podle opozice ale zůstane opět jen u slibů.

Čtěte také: Mládek: Babiš nám dal kvůli Kalouskovu návrhu nůž na krk

TOP 09 nicméně už teď může počítat s podporou poslanců ODS. Těm se líbí hlavně myšlenka svěřeneckého fondu. „My jsme dnes v situaci, s níž nikdo nepočítal. Měli bychom proto vymezit, co ministr může a co už nesmí. To je jistě věc zákona o střetu zájmů,“ potvrzuje poslanec ODS Marek Benda.

Ten počítá s tím, že koaliční strany ve sněmovně návrhy směřující na omezení moci Andreje Babiše odmítnou. A to přesto, že jsou v jejich řadách poslanci, kteří by pro ně rádi zvedli ruku. A příliš počítat se nedá ani s tím, že by s něčím konkrétním přišla sama vláda. „Důležité ale je, jak budou vládní poslanci hlasovat v budoucnu. A možná čím blíže do voleb a čím menší bude strach, že Andrej Babiš tu vládu rozbije, tak tím svobodnější bude hlasování,“ doufá Benda.