Náboženský azyl. Do Německa se vrací roky nepoužívaná praxe

Středověká tradice

Náboženský azyl. Do Německa se vrací roky nepoužívaná praxeNOVÉ 1
Svět

mc Echo24

Katolický kostel v jižním Bavorsku nabízí uprchlíkům, kterým hrozí deportace, náboženský azyl. Pomáhá především těm, kteří ze své vlasti uprchli ve strachu z perzekuce a kteří mají v Německu reálnou šanci na zisk statusu uprchlíka. Praxe náboženského azylu, který není v německém právu nijak zakotven, sahá až do středověku. Němečtí kněží se k této formě azylu nyní navrací, úřady to ale nevidí příliš rády, podotýká server The Local.

Nasser Abdal se v kostele na břehu jezera Starnberg ve vesnici Tutzing nedaleko Mnichova ukrývá už čtyři měsíce. Během té doby se ani jednou neodvážil opustit areál kostela. Bojí se, že by jej Němci jakožto čekatele o azyl okamžitě vyhostili. Abdal je Jezíd, který svou vlast opustil ve strachu před perzekucí ze strany džihádistů z Islámského státu. Ti Jezídy považují za kacíře.

Malou místnost, která mu byla v kostele přidělena, obývá Abdal společně s dalším Jezídem Arabem. „Je to všechno rutina,“ říká čtyřiadvacetiletý Arab. „Sice se snažíme zabavit, ale nemáme žádný kontakt s nikým z venku – je to těžké,“ dodal. Celkově se ve středověkém kostele u jezera Starnberg nachází na čtyři stovky „šťastlivců“, kterým zde církev nabídla útočiště.

Tzv. náboženský azyl se do praxe v Německu začal vracet v loňském roce, kdy země nezvládla masivní příliv milionu uprchlíků. Uprchlická krize vyvolala u církevních představitelů vlnu solidarity a své svatostánky začali uprchlíkům nabízet jako útočiště.

Třebaže v Německu církev „nestojí“ nad zákony, neočekává se, že by policisté organizovali zátahy a násilím uprchlíky z kostelů odváděli. Obzvláště na náboženském a konzervativnějším jihu to je téměř nereálné. Přesto není náboženský azyl něco, co by orgány vítaly. „Každá instituce musí respektovat německé zákony a právo. My ale současně respektujeme speciální pozici kostelů,“ uvedl k tomu nicméně Stephan Frey, mluvčí bavorského ministra vnitra.

Náboženský azyl spadá v rámci německé legislativy do tzv. šedé zóny, protože zde není nijak právně zakotven. O tom, zda daný kostel poslouží jako azylové útočiště, tak rozhoduje kněz nebo pastor. Duchovní si ale musí být vědomi toho, do jakých nepříjemností se udělením náboženského azylu mohou dostat. „Nenacházíme se v nelegální zóně, neskrýváme, co děláme, úřady se do našich prostor mohou přijít podívat,“ vysvětluje svůj postoj Peter Brummer, osmapadesátiletý kněz z Tutzingu.

Kněz Brummer současně nevyvrací eventuální možnost, že by lidi, kterým nabídl ochranu, před úřady fyzicky bránil. Považuje totiž za svou zodpovědnost chránit ty, kteří podle něho disponují dobrou šancí na získání statusu uprchlíka, protože ve své domovině čelí perzekuci. „Ve většině případů chceme zabránit tomu, aby byli posláni do Maďarska nebo Bulharska, kde jsou otřesné podmínky, které nesplňují standardy v oblasti lidských práv,“ dodal.

Čtěte také: Německo omezuje azyl pro lidi z Maroka, Alžírska a Tuniska