Rakovina létá vzduchem. Dýchá ji většina Čechů

Většina Čechů musí dýchat vzduch, v němž jsou překračovány povolené limity rakovinotvorných látek. Ukazují to nová data Českého hydrometeorologického ústavu.

V českém ovzduší se dlouhodobě udržují vysoké koncentrace rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. Podle aktuálních údajů hydrometeorlogického ústavu zaznamenalo vloni překročení průměrného ročního imisního limitu pro ochranu zdraví 68 procent měřících stanic.

V posledních letech je to běžná situace. V roce 2012 byl platný limit překročen na 69 procentech stanic a před tím to bylo rovněž okolo 70 procent. Nejhorší situace je tradičně na Ostravsku, z deseti stanic s nejvyššími koncentracemi bylo loni šest právě z tohoto regionu. V Ostravě-Radvanicíc byl limit v uplynulém roce překročen více než devítinásobně.

Rakovinotvorný benzo(a)pyren vzniká různými spalovacími procesy, například v těžkém průmyslu, ale také v motorech automobilů nebo při topení v kamnech rodinných domů.

Devět miliard na nové kotle

Problémem je, že lidé mnohdy spalují nekvalitní palivo nebo dokonce PET lahve a další odpadky. Takže v malých sídlech může být ovzduší dokonce horší než ve městech.

Právě spalování nekvalitních paliv nebo dokonce odpadků je podle odborníků jedním z důvodů, proč v ovzduší v posledních letech benzo(a)pyrenu neubývá, ačkoli se na ochranu ovzduší vynakládají miliardy korun. Významný vliv na koncentraci škodlivin mají i vhodné meteorologické podmínky

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už v květnu oznámil, že bude po Evropské unii požadovat devět miliard korun na výměnu zhruba 150 tisíc kotlů. Přednost by přitom měly dostat smogem nejvíce zatížené regiony včetně Moravskoslezského kraje.

"Čím dál tím víc je zřejmé, že ta špatná kvalita ovzduší jde hodně na vrub právě lokálních topenišť a samozřejmě nevyhovujících kotlů," řekl Brabec. Už nyní ministerstvo opakovaně uvolnilo na výměnu starých kotlů stovky milionů korun, další peníze přidaly kraje.

Zvýšené riziko rakoviny

Zákon stanovuje, že v ovzduší může být maximálně jeden nanogram vysoce karcinogenního benzo(a)pyrenu na metr krychlový. Na Ostravsku, ale třeba i v Kladě-Švermově, ve Zlíně, Olomouci nebo na některých místech Prahy byl loni tento limit překročen několikanásobně.

Dlouhodobý pobyt v takovém prostředí má přitom podle expertů zásadní vliv na zdraví. Podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny se například zvyšuje výskyt astmatu u dětí, ale třeba i vyšší úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění u dospělých.

Podle poslední Zprávy o stavu životního prostředí České republiky se celoživotní riziko vzniku nádorového onemocnění kvůli benzo(a)pyrenu v letech 2006 až 2012 pohybovalo od 0,5 do 10 případů na 10 tisíc obyvatel za 70 let.

Podle zdravotnických organizací se přitom jako vážné vnímá už zvýšení výskytu nádorů vinou benzo(a)pyrenu o jeden na 100 tisíc obyvatel.

„V lokalitách ovlivněných velkými průmyslovými zdroji byla hodnota individuálního rizika vyšší než
v ostatních městských lokalitách a teoreticky může představovat zvýšení zdravotních rizik až o 10 případů na 10 tisíc obyvatel,“ konstatuje Zpráva o stavu životního prostředí.