Volvo V40: Pro styl a individualitu

Model V40 si v rámci nabídky švédské automobilky zařaďte do nižší střední třídy – na trhu bojuje proti prémiovým autům typu BMW 1, Audi A3 či Mercedesu A. Abychom zjistili, co líbivý hatchback nabízí, vyzkoušeli jsme verzi s motorem T5. V40 je auto, které už na první pohled vypadá efektně. Navíc v edici Ocean Race, odkazující na největší světový závod regat, které Volvo sponzoruje. Modrou metalízu, velká, 17palcová kola a další prvky dokreslují plastové doplňky verze Cross Country, která má naznačovat určité mimosilniční ambice modelu.

Přitažlivé hodnoty

V případě testované verze byl motor T5 spřažen s osmistupňovým automatem a také pohonem všech kol. Volvo bylo vždy charakteristické použitím řadových pětiválců, díky nimž vynikalo mezi ostatními výrobci. Pod současným označením T5 už ale pětiválec nehledejte, kvůli emisním normám byl tento charakterní motor nahrazen bručivým čtyřválcem o objemu 2 litrů, nabízejícím výkon 245 koní. Model V40 váží v této specifikaci nadprůměrných 1643 kg, což znamená, že síla – ani točivý moment 350 Nm – nejsou tak dramatické, jak papírově vypadají. Motor má příjemnou charakteristiku, nadechuje se do středních otáček s tím, jak se roztáčí turbodmychadlo, a kolem 6000/min vyniká příjemným, hrubým zvukem. Papírové hodnoty jsou velmi přitažlivé – zrychlení na 100 km/h zabere pouze 6,1 s, ovšem pocitově se auto pere s vyšší hmotností. Nechci tím říct, že by bylo pomalé, to určitě ne, jen je zkrátka jeho hmotnost při zrychlování znát. Maximální rychlost je elektronicky omezena na hodnotě 210 km/h. Osmistupňové převodovce není co vytknout, drobné výhrady mám pouze k prodlevě při podřazování při prudkém sešlápnutí plynového pedálu. Reakce by mohla být rychlejší.

Při běžném ježdění spotřeba těžko dosáhne slibovaných 6,4 l / 100 km. Reálných je spíše 9,5 až 10 l / 100 km, při ostré jízdě pak přidejte ještě litr. Upřímně jsem ani nečekal, že by benzinové auto s takovým výkonem a hmotností mohlo jezdit za 6 l / 100 km, ale například 8 l / 100 km by bylo očekávatelnějších.

Příjemná aura

Volvo V40 obklopuje příjemná aura. Usednete do koženého interiéru, vše je na svém místě, ovládání je intuitivní, snadno rozeznatelné. Na jednotlivé prvky si rychle zvyknete a brzy můžete vyrazit. Pokud budete nastavovat navigaci, musíte jí dát trochu času, systém je spíš z pomalejších. Po prvních kilometrech si možná ještě upravíte nastavení řady bezpečnostních prvků, jimiž model disponuje. V tomto ohledu může být vůz vybaven skutečně širokou paletou věcí, které vám mají za cíl pomáhat při řízení. Ve skutečnosti se ale některé z nich ukazují spíše jako otravné.

Po delší cestě oceníte nejen dobrý posez za volantem, ale také pohodlí, které nabízejí tvarově jinak celkem obyčejná sedadla. Po celém dnu jízdy jsem nepocítil únavu. Co se týče prostoru, přední část vozu hodnotím průměrně. Zadní cestující mají také dost místa, ovšem pouze v případě, že nejsou vyšší než 170 cm – tehdy už jim šikmo klesající záď moc místa na hlavu nedopřeje. Zavazadlový prostor dosahuje objemu 324 litrů, což je v rámci třídy podprůměrná hodnota. Při cestě dvou dospělých a dvou dětí na týdenní dovolenou sami poznáte, že pro V40 je vhodné spíše pro mladý pár než celou rodinu.

Efektní hatchback má velmi příjemné řízení, se kterým je radost kroužit ostré okresky. Podvozek verze Cross Country je sice vyšší, ale i tak se v zatáčkách jen minimálně naklání a je charakterizován spíše tužším nastavením. To je příjemné v případě, že jedete po kvalitním asfaltu, ovšem nerovná silnice znamená citelnější rázy od kol do interiéru. Na můj vkus je auto zbytečně tvrdé. Pochvalu ale zasluhují skvělé dávkovatelné a velmi účinné brzdy nebo příplatkové bixenonové světlomety.

Benzinové volvo s motorem T5 a pohonem všech kol se v základní výbavě dá koupit za podobné peníze, které utratíte například za BMW řady 1 či Audi A3. Námi testovaná vrcholná verze dosáhla ceny 1 072 500 Kč, což určitě není málo, ale v segmentu prémiové nižší střední třídy se nejedná o extra velké peníze. V40 není auto pro každého, o naplnění velkých prodejních ambicí značky v tomto ohledu trochu pochybuji. Na druhou stranu se jedná o neokoukané, zajímavé auto pro individuální povahy.

Plusy:

Hladký a silný benzinový motor, převodovka, pohodlná sedadla, komfort interiéru, ovládací prvky

Minusy:

Tuhý podvozek, výhled dozadu, vyšší spotřeba, menší zavazadlový prostor

Verdikt:

Upřímně řečeno, Volvo V40 je velmi příjemné, elegantní auto, které působí skutečně kvalitním dojmem a určitě nepatří do maistreamu, naopak podporuje individualitu. Má ale i své nevýhody, přičemž mezi ty hlavní v českých podmínkách řadím podprůměrný zavazadlový prostor a tužší nastavení podvozku. Design je efektní, ovšem praktičnost tím celkem trpí. Nejsilnější benzinová verze je možná trochu zbytečná, vyzkoušejte i slabší modely – věřím, že i tak vám jejich dynamické parametry budou bohatě stačit a jejich pořízením ušetříte nemalou sumu.