Proč toho teenageři umí čím dál méně a je mezi nimi stále užší elita

Úpadek značné části českých základních a středních škol je čím dál hlubší. Patnáctiletí teenageři loni hůř četli a rozuměli textu, počítali a logicky mysleli i se základně orientovali v přírodních vědách než jejich stejně staří vrstevníci v roce 2012. Ten pád je kontinuální. I tehdejší teenageři na tom byli hůř než ti o tři roky starší. Vychází to z výsledků mezinárodních srovnávacích testů PISA za rok 2015, které včera zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, sdružující nejvyspělejší země světa. PISA se nezaměřuje na získané znalosti, ale na to, jak je studenti umí používat při řešení konkrétních problémů. To ukazuje, jak můžou být úspěšní při dalším studiu i v praktickém životě.

Znalosti studentů upadají i ve srovnání s jejich vrstevníky v ostatních zemích. Ve čtení a porozumění textu a matematice jsme mezi zeměmi OECD podprůměrní. Na průměru se držíme jen ve znalostech z přírodních věd.

Když budeme srovnávat jen mezi zeměmi Evropské unie, jsme na chvostu pelotonu. V matematice jsou před námi všichni s výjimkou Slováků, Bulharů, Rumunů, Řeků, Maďarů, Italů, Litevců, Lotyšů a Španělů. Ve čtení a porozumění textu je to ještě horší.

Srovnání PISA je velmi objektivní. Tisíce žáků na stovkách škol ve všech vybraných zemích řeší ve svém mateřském jazyce stejné úkoly. (Tady se můžete podívat na jejich příklady).

Většině bohatších zemí typu Německa, Švýcarska nebo Nizozemska se čeští studenti dívají na záda s velkým odstupem.

Ještě podstatnější je ale to, že s velkým odstupem před námi jsou i chudší státy střední a východní Evropy. Poláci, Slovinci a především Estonci. Tato malá baltská země, která za námi v bohatství stále s odstupem zaostává. Mladí Estonci toho umí a znají nejvíc ze všech Evropanů. Ve světě je předčí jen Singapurci a Japonci. Šanghajská část Číny, jejíž teenageři dlouho žebříčku dominovali. Estonsko je potvrzením toho, že výborné školy může mít i průměrně bohatá země. Ti bohatší se ve znalostech a schopnostech dívají Estoncům na záda se značným odstupem. Dobré školy jsou otázka priorit, motivace a vůle. To všechno zjevně houževnatí Estonci, na rozdíl od zbývajících dvou pobaltských zemí, jejichž studenti prokazují podprůměrné schopnosti, mají.

Z nové PISA jsou vidět i další nebezpečné trendy. Prvním je stále se zužující elita. Studenti jsou podle znalostí rozděleni do šesti úrovní. Nejvyšší dvě kategorie se považují za elitní. Ze všech zemí OECD se do nich v průměru dostane 15,3 procenta studentů. U nás jen 14 procent. V nejlepším Singapuru 39,7 procenta. V Estonsku a v dalších zemích Evropy s nadprůměrnými výsledky kolem dvaceti procent studentů.

Máme také nadprůměrný počet teenagerů ve dvou nejnižších úrovních. V OECD celkově je to 13 procent. U nás 13,7 procenta. Ve zmiňovaném Estonsku jen 4,7 procenta. To je dokonce méně než v nejlepším Singapuru. V Polsku je slabých jen 8,3 procenta.

Úpadek znalostí a schopností českých teenagerů má jen dvě vysvětlení. Buď upadá úroveň škol, nebo pozornost, která se vzdělávání věnuje v rodinách.

Mezi školami panují v úrovni znalostí a schopností nadprůměrné rozdíly. Uvnitř jednotlivých škol jsou naopak znalosti a schopnosti dětí velmi podobné. To ukazuje, že děti se už dávno před patnáctým rokem rozdělují do škol podle inteligence a motivace svých rodičů.

Tato vláda neudělala pro zlepšení poměrů ve školách kromě nesmyslně plošného zvýšení platů učitelů bez ohledu na kvalitu a výkon vůbec nic. Naopak jen dál rozmělňuje podmínky a snižuje laťku nároků třeba odkladem povinné maturity z matematiky. Tentokrát až na rok 2021, a to jen na gymnáziích. Argument je pořád stejný. Studenti matematiku neumí, a než se na ně uvalí povinná zkouška, musí dostat šanci se ji naučit.

Místo soustředění pozornosti dětí na základní znalosti a dovednosti investuje ministryně školství Kateřina Valachová energii do progresivistických agend typu občanského vzdělávání, které má děti podprahově indoktrinovat těmi správnými moderními myšlenkami z repertoáru moderní levice, jako je sexuální identita, společenská diverzita a gender.

Školy budou vychovávat generace dětí, které sice nebudou pořádně rozumět textu ani logicky myslet, zato budou zabíjet čas všemožnými finančními a komunikačními gramotnostmi, sexuálními a ekologickými výchovami a občanským vzděláváním. Ten, kdo není schopen správně logicky myslet, se samozřejmě indoktrinuje mnohem snáz. Obzvlášť pod společenským tlakem.

Studie opět bourá často opakovaná klišé, jak se talenty různí a ten, kdo je silný v jazycích nebo humanitních vědách, bývá často slabý v matematice a logice. PISA naopak jasně ukazuje, že studenti s nadprůměrnými výsledky ve čtení jsou nadprůměrní i v matematice. To jen potvrzuje mnoho výzkumů psychologů, podle nichž jsou verbální a matematicko-logické schopnosti úzce propojené.

Horší než samotné výsledky je to, jak na ně reagoval sociálnědemokratický náměstek ministryně školství a premiérův poradce pro školství Stanislav Štěch. Na tiskovce, kde vystoupil vedle hlavního školního inspektora, jen prohlašoval obecná klišé, jak je potřeba udělat hlubší analýzy a není důvod k žádnému alarmismu. Tento pán byl přitom od roku 2005 do roku 2013 prorektorem Univerzity Karlovy a jeho Fakulta humanitních studií ho dokonce navrhla na rektora, kde prohrál v soutěži s Tomášem Zimou. Profesí je pedagogický psycholog. Takže by měl mít přinejmenším tušení, jak vážný úpadek škol je.

Útlum znalostí a schopností se tady analyzuje dlouhé roky, během nichž se jen stále prohlubuje.