1

Ištvan zasahuje v nejcitlivějším místě policie

Témata: ,

Když olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan vyjede do akce, mění se poměry. Když zasáhl v roce 2013 na úřadu vlády, odstartoval tím cestu od liberální demokracie západního typu k východní oligarchii. Teď zasahuje do epicentra policie. Tento zásah může změnit praktiky jejích vazeb a nakládání s informacemi. Zatím není vůbec zřejmé, jestli k lepšímu nebo ještě podstatně horšímu stavu, než jaký tady panoval dosud. Obě možnosti zůstávají otevřené.

Relevantních informací je zatím velmi málo. Zdá se ale, že na rozdíl od roku 2013, tady má Ištvan snad nabito důkazy. Tentokrát totiž začal odspodu a do vyšších pater se teprve chystá, až na to bude mít. To je sympatická změna od destruktivní teatrální pompéznosti z června 2013.

Zatím to na první pohled vypadá jako rozkrývání lokální politicko-bezpečnostně-byznysové chobotnice na Olomoucku. A přestože policisté prošetřují její napojení na exministra vnitra Ivana Langera, svého času jednoho z nejvlivnějších politiků v zemi, je to regionální klientelistický příběh, v němž jde spíš o desítky miliónů než miliardy korun.

Nejmocnější útvar policie

Tím, o co tady skutečně jde, jsou ale nejvyšší patra policie. Úplně konkrétně Generální inspekce bezpečnostních sborů, která byla založena v lednu 2012 za Nečasovy vlády. „Hlavním předmětem činnosti je vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby, příslušník inspekce anebo zaměstnanci těchto útvarů. Inspekce také provádí zkoušku spolehlivosti vůči protiprávnímu jednání uvedených příslušníků a zaměstnanců. Navrhuje proti takové činnosti opatření a vydává metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů,“ stojí v zákoně, který ji zakládá.

Byla reakcí na to, že policisté prostě nebyli v kárných řízeních vůbec motivováni řešit podezření z trestných činů páchaných svými kolegy. Drželi basu. Úniky (nebo přímo prodej) citlivých informací do byznysu a médií paralyzovaly samotnou činnost policie. Proto bylo motivací mít silného nezávislého hlídače zcela mimo strukturu policie, který bude hlídat hlídače ostatních (policisty). GIBS byla vybavena velmi rozsáhlými pravomocemi na úrovni tajných služeb. A má i samostatnou rozpočtovou kapitolu se zhruba 270 miliony korun.

Měl to být silný úřad se začnou mocí nad policisty. Neměl se zabývat nějakými drobnými prohřešky typu falšování cesťáků, kapesních krádeží nebo řízení v opilosti ale vážnými zneužití pravomoci. Třeba ten řízený únik informací je vážným zneužitím pravomoci.

GIBS měl být silný, ale podle všeho nebyl. Z citlivých kauz ve velkém tekly informace k vlivným byznymanům i do médií, ale GIBS nic zásadního nevyšetřil. Je to podobné, jako když se média ocitnou v rukou oligarchů. V té chvíli není tak důležité, co se v nich píše, ale hlavně to, o čem se s ohledem na vlastníka nepíše. Kdyby GIBS skutečně fungoval, je to fakticky nejmocnější složka policie, protože dohlíží na všechny ostatní útvary.

Ředitele GIBS podle zákona jmenuje a odvolává předseda vlády. Když inspekce vznikala byl ministerským předsedou Petr Nečas a jeho bezpečnostním poradcem Ivan Langer. Do čela GIBS vybrali Ivana Bílka. Nebylo to žádné velké policejní eso. Předtím byl vrchním radou odboru vzdělávání policejního prezidia a náměstkem policejního prezidenta pro uniformovanou policii. Až do roku 2007 býval policejním ředitelem v Trutnově.

Obrovskou moc, jíž Bílek disponoval, aniž jí vykonával, si od prvního momentu uvědomoval hlavně velký znalec policejních poměrů Andrej Babiš. Od začátku koaličního vládnutí tlačil sociální demokraty k výměně Bílka. Nebyl to jeho člověk. Tím pádem byl podezřelý. ČSSD ale právě kvůli úpornému tlaku ministra financí nechtěla do vedení GIBS zasahoval a otevírat s Babišem spor o jeho obsazení.

Babiš chce přístup do živých kauz

Babiš chtěl přístup ke GIBS získat jakoukoliv cestou. Začátkem října, tedy jen pár dní před Ištvanovým zásahem z tohoto týdne, navrhuje skupina poslanců ANO v čele někdejší televizní reportérkou Janou Lorencovou a exministryní spravedlnosti Helenou Válkovou zákon, podle nějž by „zvláštní skupina odborníků“ měla mít právo na GIBS dohlížet a mít přístup přímo do živých kauz, které vyšetřuje. Spoluautorem novely je i Václav Láska. Dnes senátor za Stranu zelených, dříve policista a také ředitel detektivní divize bezpečnostní agentury ABL, patřící majiteli někdejší vládní strany Věci veřejné Vítu Bártovi. Dnes na GIBS dohlíží sněmovní komise, která zdaleka tak rozsáhlé pravomoci nemá. Láska navíc upozorňuje, že poslanci nejsou „odborníci“.

Do toho rozjíždí Ištvan zásah, jehož hlavní větví jsou regionální špičky policie. Jejich trestné činy mají vyšetřovat lidé z GIBS. Jenže Ištvan kauzu dává ÚOOZ Roberta Šlachty. Ministr vnitra Milan Chovanec chválí, jak prvotní podnět vyšel přímo z řad policie. Sám Ištvan v tiskové zprávě přiznává, že to bylo od Šlachty. „Realizaci předcházelo přibližně roční prověřování, na jehož počátku byly poznatky o možné protiprávní činnosti konkrétních osob vyhledané příslušníky ÚOOZ, a tomuto policejnímu orgánu pak dozorový státní zástupce v souladu s trestním řádem přikázal vést trestní řízení.“

V rozhovoru pro týdeník Echo ve čtvrtek 15. října si Ištvan pochvaluje, jak na případu pracoval rok a žádné informace tentokrát neunikly. Už v tiskové zprávě přiznává, že úkony trestního řízení prováděl mimo jiné i na pobočce GIBS v Olomouci.

Na přímou otázku, proč trestné činy policistů neřeší, tak jak nařizuje zákon, GIBS, Ištván tvrdí, že neměl v tuto instituci v tomto případě důvěru. Je selhání jedné regionální pobočky důvodem nedůvěry v celý GIBS? „Případ nekončí. Chystáme další úkony,“ říká Ištvan. „A upřímně vám řeknu, že na základě informací, které jsme získali, mám už dnes z útvarů, které by to mohly vyšetřovat, důvěru jen k ÚOOZ,“ tvrdí vrchní olomoucký žalobce.

Ze všech těchto souvislostí se dá tušit, že epicentrem této kauzy je GIBS a její nevyšetřování trestných činů policie. Právě sem také nejspíš budou mířit další Ištvánovy kroky.

Paralelně se rozjíždí politická linie příběhu. Andrej Babiš se, jak se mu to v poslední době stává čím dál častěji, neudrží. Nejdřív začne volat po svolání Bezpečnostní rady státu. A hned je jasné, že chce informace, na které jako ministr financí nemá žádný nárok. „Je potřeba vědět, co se tady děje. Ve vládě jsme žádnou informaci o tom nedostali a nelze mít jen zprávy z médií. Měli bychom dostat informace o tom, kdo a co v té kauze hraje roli,“ vysvětloval Právu Babiš. „Byl jsem překvapen, jak vysoce postavení lidé od policie byli vyšetřováni. To není dobrá zpráva,“ upozornil Babiš ČTK a pozastavil se nad tím, proč případ neřeší Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Jaký je úkol GIBS? Proč to řeší protimafiánský útvar (ÚOOZ) a ne GIBS? Je to nezvyklá situace,“ míní Babiš. „Vypadá to, že úplně selhala GIBS, a možná je to na odvolání šéfa,“ vzkázal Babiš přes Právo řediteli GIBS Ivanu Bílkovi.

Hned v pátek se do premiéra kvůli nechuti Bezpečnostní radu státu svolat pustí Babišův osobní přítel a šéfredaktor jeho Lidových novin Ištván Léko. Argumentuje úplně stejně jako ministr financí. „Pokud tajné služby nemají žádné zprávy o tom, co se děje například kolem GIBS, měl by je někdo rozpustit. Proč takové jasné odmítnutí? Možná proto, že s nápadem přišel místopředseda vlády a Sobotkův největší rival Andrej Babiš. Jenže když ho před několika měsíci o stejný krok požádal jeho stranický kolega Milan Chovanec kvůli aféře kolem České pošty, kde ministr vnitra byl sám dotčen, premiér mu vyhověl okamžitě. Prý šlo o směšnou kauzičku, kterou vyvolal nějaký zhrzený podivín. Pokud je to pravda, ke svolání Bezpečnostní rady státu nebyl žádný důvod,“ píše Léko.

Už ve čtvrtek večer si ale zjevně zásadní roli GIBS v celém případu uvědomuje i premiér a ze summitu Evropské unie o migrační krizi vzkazuje: „Já určitě budu chtít mluvit s panem Bílkem a budu chtít, aby mi vysvětlil tu situaci, ke které došlo v Olomouci. Vzhledem k tomu, že informace, které se objevují, říkají, že v minulosti GIBS tam už prováděl vyšetřování, tak mě bude zajímat, jakým způsobem to vyšetřování dopadlo a jaká je vlastně role GIBS v celé této záležitosti, čili určitě se chci s panem Bílkem sejít a požádat ho o informace k této věci.“

V příštích dnech se dá čekat přinejmenším odvolání šéfa GIBS. Pokud tedy Ištvan rovnou v potenciálně nejmocnějším útvaru policie nezasáhne.

Zásadní ale je, co přijde po Bílkovi. Vysoce nebezpečným scénářem je, že si tam Andrej Babiš pokusí dosadit svého člověka a získat si „přístup k informacím“, po nichž tak touží. Optimistickou verzí je, že tam naopak přijde odvážná a důvěryhodná osobnost, která dokáže všechny ty letité vazby policie na byznys a média rozsekat. A prověřit mimo jiné i vztahy Andreje Babiše s ÚOOZ. Konkrétně Robertem Šlachtou a vysoce postaveným vyšetřovatelem Markem Foglarem. To si ale žádá skutečně silné a obtížně zpochybnitelné jméno.


/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.