‚Za rozdělením společnosti není jen Zeman. I přehlíživé elity‘

Miloš Zeman 17. listopadu na pražském Albertově překonal podle mnohých komentářů všechna svá dosavadní vystoupení. Šlo o další iracionální truc nevyzpytatelného podivína, který nebude mít reálný dopad na dění v zemi, nebo o pečlivě promyšlený strategický tah mazaného politika? I o tom diskutovali v Salonu Týdeníku Echo současný mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, mluvčí premiéra Zemana z let 1998–2002 a v letech 2009–2012 místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, sociolog z agentury Median Daniel Prokop a iniciátor akce „Červená karta pro Zemana“ Martin Přikryl, majitel reklamní agentury Jandl.

Co jste si z vystoupení Miloše Zemana na Albertově odnesli?

Rouček: Děsně smutný pocit, že po 26 letech od sametové revoluce prezident republiky vystoupí na jedné platformě společně s xenofoby, rasisty typu pana Konvičky (Martin Konvička, předseda BPI, pozn. red.). Nazval bych to tím nejhlubším bodem, kam se česká demokracie po roce 1989 dostala. Je jasné, že 75 procent společnosti zde uprchlíky nechce, ale my se nemůžeme v tomto postoji spojovat s lidmi, jako je pan Konvička, který chce zakázat islám, muslimy rozemlít na masokostní moučku či poslat do plynu. Tyto názory jsme v Evropě už měli a víme, jaké to mělo následky.

Přikryl: Přijde mi zvláštní, že prezident vystoupí na jednom pódiu nejen s xenofobem a rasistou, ale i s člověkem, který je na seznamu BIS veden jako extremista, což Konvička je. To je další rozměr té věci. Zeman byl vždy svůj, má vlastní názor a rád ho prezentuje navzdory intelektuální elitě. Když ale posloucháte jeho projev na Albertově, to už není Zeman, jak si ho pamatuji z 90. let, jako rázného politika, který prosazuje své názory. Podle mě je tohle už čistý populismus, on už tam neříká, co by chtěl říct sám, on říká, co chce slyšet ten dav před ním. A to je změna k horšímu.

Prokop: Zdá se nešťastné legitimizovat tu skupinu tímto vystoupením. Přitom bych i souhlasil s pár názory pana prezidenta, protože na rozdělení společnosti neměl vliv jen on, ale i ty přehlíživé elity v době pravicových vlád. To rozdělení začalo arogantním chováním vzhledem k socio-ekonomickým problémům, kterými lidi trpí. Byly tady strany, které si založily kampaň na tom, že chudoba neexistuje.

Které myslíte?

Prokop: TOP 09 v roce 2013. Takže to rozdělování nezačalo u Zemana, ale on v něm pokračuje – a to je nešťastný krok. Myslím, že v atmosféře strachu, kdy si určitá skupina vybere jako řešení zákaz islámu a stíhání těch, kteří ho vyznávají, by politici neměli legitimizovat uskupení, s jejímiž názory nesouhlasí. Protože vy, pane Ovčáčku, jste řekl, že prezident si nemyslí, že by se měl zakázat islám. Je tedy otázka, jestli je rozumné, aby v senzitivní době vystoupil na mítinku lidí, s jejichž názory nesouhlasí.

Ovčáček: To bylo přesně naopak. Zaprvé to nebylo shromáždění BPI, BPI se k tomu shromáždění dodatečně přidal. Já se naopak domnívám, že pan prezident přistoupil k delegitimizaci toho hnutí, už svým projevem, v němž varoval před extremizací. Vlastně řekl, že pan Konvička v žádném případě nemá v České republice slovo, a řekl to i v rozhovoru pro Blesk, že s těmi názory nesouhlasí. Tedy žádný zákaz islámu, žádné koncentrační tábory. Pan prezident primárně přijel na Albertov vystoupit před lidmi. Bylo tam od dvou do pěti tisíc lidí, šmahem je označit za shromáždění BPI, to je urážka těch lidí. To byli normální lidé, mezi nimi byli někteří extremisté, to není třeba si zastírat, čili byli tam lidé z BPI, nějaká vlajka Pegidy, Českoslovenští vojáci v záloze. To jsou lidé, kteří mají naprosto odlišné názory než pan prezident, ale pan prezident promlouval k většině. Že tam byl pan Konvička? Pan prezident není ten, který bude přikazovat: Okamžitě jděte pryč! Úlohou prezidenta je stáhnout názorovou hladinu od těchto extremistů – a to Miloš Zeman dělá velmi dobře.

Celý Salon si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo, buď v tištěné, anebo zde v elektronické verzi časopisu.