Jako by vykrádali vojenské hřbitovy. Hledači kovů likvidují vraky válečných lodí
Hledání kovů na dně oceánu
Desítky vraků válečných lodí, které patrně obsahují pozůstatky tisíců britských, amerických, australských, nizozemských a japonských námořníků, poškozují v Asii sběrači kovů. Průzkum ukázal, že až 40 procent plavidel z druhé světové války, která objevili potápěči nebo námořní historikové, je částečně nebo úplně zničeno. Tyto vraky přitom bývají považovány za válečné hroby, píše britský deník The Guardian. Vlády se podle něj obávají, že znesvěcení hrozí i dalším lodím.
Sedmdesát let staré, zrezivělé vraky jsou prodávány jako šrot, ale mohou skrývat i cenné kovy, například měděné kabely nebo lodní šrouby z fosforového bronzu. Experti soudí, že sběrači mohou hledat ještě cennější věci, například ocelové opláštění vyrobené před érou jaderných testů. Potopené lodi jsou tak jedním z posledních zdrojů radiací nekontaminované oceli, která je klíčovou součástí vědeckých a lékařských přístrojů.
The Guardian už loni napsal, že sběrači kovů ilegálně vyzvedli i nejslavnější britské válečné lodi. Popudili tak válečné veterány i archeology, kteří obvinili vládu, že nejedná dost rychle a podmořské hroby nechrání. Tři plavidla – HMS Exeter, HMS Encounter a HMS Electra – přitom obsahovala pozůstatky více než 150 námořníků. V roce 2014 bylo zjištěno, že vážně poškozeny jsou vraky lodí HMS Repulse a HMS Prince of Wales, v nichž jsou pozůstatky asi 800 námořníků.
Ukázalo se, že řádění zlodějů nebyla ušetřena ani jedna z nejslavnějších australských lodí, lehký křižník HMAS Perth. „Je to místo posledního odpočinku více než 350 Australanů, kteří přišli o život, když bránili hodnoty a svobody Austrálie. Zpráva, že vrak byl narušen, je proto velmi znepokojivá,“ řekl australský ministr pro záležitosti veteránů Dan Tehan. Podle Jamese Huntera z Australského národního námořního muzea vrak HMAS Perthu „ze 60 až 70 procent zmizel“.
Během dlouhé kariéry potápěče a podmořského archeologa slyšel Hunter o krádežích lodních šroubů, zbraní a někdy i osobních předmětů posádky. Loni se ale od potápěčské komunity v Indonésii jeho muzeum doslechlo o tom, že lodi jsou ničeny úplně celé. „Jsem v branži dvacet let, ale nikdy jsem neslyšel o tom, že by byl zcela rozebrán historický vrak, především 8000 tun vážící ocelový trup. Nemohu tomu uvěřit,“ dodal Hunter.
O měsíc později ale sám viděl, jak sběrači kovů „rozpárali Perth od začátku do konce“. „To už rovnou můžete jít na vojenský hřbitov a kopat. Nevidím v tom žádný rozdíl. Byl jsem zcela šokován,“ řekl Hunter.
V místech, kde se vraky nacházejí, byly vyfotografovány jeřábové lodi, často s velkým množstvím zkorodované oceli na palubě. Potápěči pak na mořském dnu nalezli rozpůlené vraky. Některé lodi byly vyzdviženy zcela a zůstal po nich jen otisk.
Nad vraky byly zpozorovány lodi registrované v Kambodži, Číně a Malajsii. V některých případech byla posádka zatčena.
Tento nelegální obchod, který kvete v posledních 18 měsících, zůstává zahalen tajemstvím. Někteří archeologové tvrdí, že prodej zrezivělých kovů se vzhledem k nákladům na vyzdvižení nemůže vyplatit. Další matoucí skutečností je, že mnoho dostupných moderních vraků zůstává nedotčeno.
Někteří ale naopak soudí, že poptávka po šrotu v Číně je tak velká, že se vyzdvihování vraků vyplatí. I ocel chabé kvality z jedné lodi může podle některých odhadů vynést až milion liber (téměř 29 milionů Kč), zvlášť když součástí jsou mosazná potrubí a měděné rozvody.
Podle Huntera jsou v ohrožení už i lodi, které se nacházejí několik set metrů pod hladinou; některé z nich mohou mít uvnitř pozůstatky až 5000 námořníků. Tam se potápěči zatím nedostanou. Podle Huntera je ale stále dostupnější vybavení, které umožňuje dostat se k vrakům na dálku. „Myslím si, že to bude velký problém,“ varoval vědec.