Česko musí zůstat v NATO a EU

Klíčovým předpokladem pro další svobodu existenci České republiky je členství v Severoatlantické obranné alianci a Evropské unii. NATO bylo založeno v roce 1949 jako organizace zajišťující obranu západní Evropy před agresivním a rozpínajícím se socialistickým blokem v čele se Sovětským svazem. Svoji úlohu tehdy splnila, zabránila válečnému konfliktu v Evropě a má význam i v současnosti, kdy už bývalý Východ neexistuje.

NATO je jedinou světovou institucí, která je schopna zajistit bezpečnost členských států a jejich obranu proti případné agresi. Důkazem je situace na Ukrajině, která není členem Aliance a stala se obětí svého východního souseda. Rusko anektovalo Krym a okupuje východní část země. Pobaltské republiky jsou členy NATO a v obavě z ruského útoku požádaly o rozmístění aliančních jednotek na svém území. Tato skutečnost téměř jistě zabránila tomu, že i ony se nestaly terčem agrese ze strany Kremlu, který by k tomu jistě zneužil i početnou ruskou menšinu, tak jako na východě Ukrajiny. A není náhodou, že z obav z ruské rozpínavosti vážně uvažují o vstupu do Aliance Švédsko a Finsko. 

Jestliže je tedy členství v NATO důležité pro naši bezpečnost, pak členství v Evropské unii je klíčové pro hospodářský vývoj naší země. Členské státy EU se podílejí z 87% na našem zahraničním obchodu.  České firmy těží ze základních unijních svobod, jako jsou svoboda pohybu lidí, kapitálu a zboží, které jim výrazně usnadňují podnikání. Důležité jsou rovněž i unijní dotace, bez kterých bychom například nestavěli dálnice a nemodernizovali železnice. I když to by zřejmě musel řídit ministerstvo dopravy někdo jiný, než Dan Ťok z hnutí ANO, pod jehož vedením se postavilo jen několik desítek kilometrů dálnic. 

Neříkám, že je Unie bez chyb, jistě má své problémy, ale ty je třeba řešit. Jak se říká v lidovém přísloví, nevylévejme s vaničkou i dítě. Vystoupení z EU by pro nás bylo sebevraždou.