Zdražení jako u másla? Cena českých jablek stoupá, na vině je neúroda i úbytek sadařů

PROČ ČESKO NENÍ V PĚSTOVÁNÍ JABLEK SOBĚSTAČNÉ?

Zdražení jako u másla? Cena českých jablek stoupá, na vině je neúroda i úbytek sadařůNOVÉ 1
Domov
Tereza Vilímová
Sdílet:

Sadaři si letos stěžují na nízkou úrodu jablek, oproti loňsku by jich mohlo být podle odhadů až o 20 procent méně. To vede k tomu, že jablka jsou drahá. Česko nebylo nikdy v produkci jablek zcela soběstačné, v posledních letech je ale situace podstatně horší. Na vině je především přetlak polských jablek, která dříve putovala na ruský trh. To už ale kvůli „ruskému embargu“ není možné.

„Současné ceny jablek jsou reakcí trhu na nedostatek nabídky konzumních jablek na evropském trhu, a to z důvodu značných poškození produkce ovocných sadů silnými jarními mrazy téměř ve všech zemích EU, to znamená včetně významných produkčních zemí jako je Polsko, Itálie, Francie, Německo,“ uvedla pro server Echo24 tisková mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Mráz nejvíce zasáhl pěstitele na jižní a severní Moravě. „Je to vidět v porovnání s tříletým průměrem. Oproti tomuto průměru došlo k výraznému snížení výnosů o 57 procent na Jižní Moravě a 60 procent na severní Moravě. V ostatních oblastech došlo k průměrnému snížení výnosů od 29 procent do 9 procent ve Středních Čechách,“ uvedla pro server Echo 24 Ivana Kršková z Ústředního kontrolního a zkušební ústavu zemědělského.

Pěstovat jablka se už nevyplatí

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) tak průměrná cena za kilogram jablek letos roste. Podle posledních údajů v srpnu stál kilogram jablek v průměru 35,7 korun, ve stejné době loni to bylo o 4,5 koruny na kilo méně. Lidé ale dnes v některých supermarketech zaplatí za kilo klidně i 40 korun. Na to, že letos ovoce pomrzlo, si ale nestěžují jen velkosadaři. I lidé, kteří si pěstují jablka jen pro vlastní potřebu, letos prakticky nic nesklidili. Mráz nezničil jen toto ovoce, podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského se letos vypěstovalo méně hrušek, třešní, višní, meruněk či broskví. Dařilo se jen angreštu.

Cena za jablka je určována především zeměmi, které patří k jejich největším producentům – tedy Polskem a Itálií. „Obě země jsou také dlouhodobě největšími dovozci konzumních jablek do České republiky,“ uvedl pro server Echo24 Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR, která sdružuje asi 300 pěstitelů jablek.. Nižší sklizeň přitom podle něj hlásí celá řada dalších zemí.

Pokud by Česko nebylo závislé na dovozu, mohlo by si cenu do jisté míry určovat samo. Podle Ludvíka se na vlastní produkci nemohla ČR spolehnout stoprocentně ani v minulosti. Situace se ale v posledních letech zhoršila. Pěstovat jablka se podle něj vyplatí čím dál méně. „Pěstování jablek je v posledních letech vlivem přetlaku polských jablek vzniklého zákazem vývozu do Ruska nerentabilní,“ dodal.

Zemědělci radši pěstují „snazší“ řepku

To říká i resort zemědělství. „V posledních asi 10 letech se stává stále významnějším limitujícím činitelem ekonomický ukazatel – rentabilita pěstování jablek nebo ovoce obecně. Přetlak jablek na trhu vlivem zavedení „ruského embarga“ na dovoz ovoce ze zemí EU do Ruska v roce 2014 měl za následek výrazný propad cen zemědělských výrobců jablek. Dovoz jablek je uskutečňován zejména z Polska, kde byly vysazovány sady především pro vývoz do Ruska,“ vysvětlila Ježková.

To, že se dnes pěstovat nevyplatí, spolu s negativními vlivy počasí vede k úbytků sadů. „V současné době je u profesionálních pěstitelů plocha jabloňových produkčních sadů asi 7 tisíc hektarů. Před deseti lety byla tato plocha zhruba 9 tisíc hektarů,“ uvedl Ludvík. Řada sadů je přitom stará a potřebovala by obměnit. Nových sadů se každoročně vysazuje jen kolem 350 hektarů. Vedle toho v současné době stejně jako v jiných odvětvích, ani tady není dostatek lidí na sezónní práce.

Zemědělci se tak raději uchylují k takovým plodinám, se kterými mají méně práce. „Z těchto důvodů se někteří pěstitelé věnují méně náchylným plodinám na negativní vlivy počasí a plodinám s nízkou přidanou hodnotou vyžadující jen minimální ruční práci,“ dodal Ludvík. Jedná se především o obilí nebo řepku.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Nechejte máslo v Česku, vyzval mlékárny prezident Potravinářské komory

Kdo zdražil máslo? Ministerstvo financí nařídilo kontroly

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články