Těžce nesu, když se drolí hlasy pro pravici

V lednu 2018 bude profesor politologie Petr Fiala předsedou ODS čtvrtým rokem. Preference strany oscilují mezi 9 až 13 procenty. Ale Fiala se nevzdává, apeluje na všechny s pravicovým smýšlením, aby volili modré, protože je jisté, že budou nejsilnější stranou na pravici.

Není to zvláštní kampaň? Sice vy i některé další strany při pomyšlení na Andreje Babiše tvrdíte, že tyto volby jsou zlomové, na druhou stranu ani tři týdny před volbami není vidět žádný politický souboj, tím pádem ani média volbami zrovna nepřetékají. Proč tomu tak je?

Mně na těchto volbách připadá nejvíc zvláštní, jak dlouho dopředu se leckdo smířil s myšlenkou, že Babiš bude premiér a že to má stejně vyhrané. A to, co se děje v médiích, že Babiš si tak trochu vybírá, s kým a kam půjde do televizních debat, a jak mu jde leckdo na ruku, to mi přijde naprosto podivné.

Platí to, nač jsem se vás tu opakovaně ptal před půl rokem, totiž že s Babišem do vlády nepůjdete?

Říkal jsem to tisíckrát a nemíním každý rozhovor začínat přísahou. Já jsem jasně řekl, proč Andrej Babiš nemůže být členem současné vlády – a na tom se ani po volbách nic nemění. Ale my jsme kromě toho udělali ještě jednu věc: vydali jsme Vyšehradskou deklaraci a v ní jasně řekli, na co chceme silný mandát pro vstup do vlády. To žádná jiná strana neudělala. My jsme se jasně zavázali, že pokud nedojde k snížení byrokracie, ke zjednodušení daňového systému, pokud se nezruší EET, pokud se nevrátíme ke vzdělání jako prioritě, pokud nebudou dostatečné výdaje na obranu atd., tak v té vládě nebudeme.

Říkáte stejně jasně jako to, že nebudete ve vládě sedět přímo s Babišem, i to, že v ní nebudete ani s jinými členy ANO? Spekuluje se o tom, že obviněný Babiš by do vlády nešel a řídil by vládu přes své straníky jaksi na dálku.

Pro mě ta otázka je hypotetická. ANO je Andrej Babiš, neumím mezi tím rozlišovat. Vždyť ti členové ANO měli xkrát možnost dát najevo vlastní postoj, nikdy se to nestalo. Babiš nemůže jít do vlády, ANO rovná se Andrej Babiš. Tečka. A podívejme se, co se tu aktuálně děje: když si dám do souvislostí informace o tom, jak jedná finanční správa, s jeho větou, že naši klekli na někoho, kdo se mu nelíbil byznysově, no tak tady máme příklad toho, jak to funguje, když má ANO ministerstvo financí. A teď si představte, že by Babiš měl pod sebou ještě vnitro, bezpečnostní služby, všechno. Kdo by na koho klekal?

Největší potíž má teď Babiš kvůli Čapímu hnízdu. Připustil byste, že postup policie mohl být načasovaný s ohledem na volby?

Já jsem konzervativní politik a konzervativní politik respektuje instituce, snaží se těm, kteří mají jednat autonomně, tu autonomii ponechat a neznejisťovat je nějakými komentáři.

Každý je kritizovatelný. I vy jste kritizovali policii a olomoucké státní zástupce za zásah na Úřadu vlády před čtyřmi lety.

Každý je kritizovatelný, když mám ke kritice důvod. Tam jsem důvod měl, zásah byl zjevně nepřiměřený, po čtyřech letech nemáme jediný rozsudek. Tady naopak nemám ani náznak, že by to od policie mělo být načasované. Chápu, jestli to tak některým lidem připadá, taky bych byl radši, kdyby to bylo v květnu. Ale mě už nebaví pořád se bavit o Babišovi. V téhle zemi se nemůžete pořádně dopravit z Prahy do Brna, jsou místa, kam po silnici jedete věčnost. Jak to, že tu pořád máme takové zdanění a tak nízké mzdy při takovém hospodářském růstu? Na byrokracii si už nestěžují jen podnikatelé nebo doktoři, ale sami úředníci, co musejí dělat za blbosti. To jsou pro mě témata voleb. Já kam jedu, tam to slyším. Jasně, lidi, aspoň naši voliči a řada dalších, se bojí Babiše, aby neřídil vládu. Ale úplně všichni se baví o těch věcech, které jsem právě zmínil.

Co je úplně největší priorita, na kterou byste se ve vládě zaměřil?

V oné Vyšehradské deklaraci jsme vypíchli dvanáct podstatných bodů z programu, který má celkem 190 kroků. Všech těch vypíchnutých dvanáct je důležitých. Byrokracie – pokud jsme v jednoduchosti daňového systému na 122. místě na světě, ve vyřizování stavebního povolení na 130. místě, je to extrémně špatný stav, něco nenormálního. Když neuděláme nic s byrokracií, zahubí nás. To je jedna věc.

Moment, máte taky spočítané, kolik úředníků by taková antibyrokratická revoluce stála místo?

To je až poslední krok. Kdo říká, snížíme počet státních úředníků o dvacet tisíc, tomu já odpovídám: Vy jste populista. Nejdřív musíme zmenšit předpisy a agendy. My slibujeme, že v prvních šesti měsících po vstupu do vlády provedeme antibyrokratický audit a zrušíme dvacet procent předpisů, podzákonných norem. A zjednodušíme i zákony. Teprve pak můžeme snižovat byrokracii. Dají se zavést úplně jednoduché věci, jako že když vám končí platnost nějakého průkazu, úřad vás upozorní. Ne aby pak zkoušel, jestli jste nezapomněl, a dával pokuty. Vyhazování úředníků je až na posledním místě. Druhé velké téma jsou daně: máme je nejen komplikované, ale i zbytečně vysoké. My říkáme, že 15% daň nikoliv ze superhrubé, ale z hrubé mzdy bude znamenat 7 % víc na mzdě pro každého. Plus o dva procentní body snížíme odvody zaměstnavatelů za zaměstnance. Za další klesají investice na obranu, je to špatně nejen kvůli závazku v NATO, ale i kvůli naší bezpečnosti. Bude se reformovat EU, musíme být u toho a nemůžeme přistupovat na kvóty a podobné nesmysly.

Emmanuel Macron měl minulý týden projev, v němž načrtl zrychlenou integraci v rámci EU po odchodu Británie. Bude příští čtyři roky reálné téma českého vstupu do tvrdého jádra, přijetí eura?

Já se vždycky ptám, co se myslí tím jádrem. Pokud je to eurozóna, pak myslím, že v té stejně ani nebudeme. A být v jádru, jen abych byl v jádru, i když je to pro mě nevýhodné, považuji za hloupost. Lepší je snaha zrovnoprávnit v EU země, které jsou a které nejsou v eurozóně. Momentálně nepovažuji vstup do eurozóny za výhodný.

Proč jen momentálně?

ODS neříká, že euro nikdy. Nemáme ideologický předsudek vůči euru. Říkáme jasně, že je to pro nás nevýhodné, museli bychom přijímat závazky za rozpočtově neukázněné země. Současně tato eurozóna má strukturální problémy.

A víte, že i kdybyste nemusel přijímat garanci za dluhy Řecka, vstupem tunelujete domácí politiku? Aby eurozóna fungovala, bude se hospodářská, fiskální politika muset přenášet na nadnárodní úroveň. Takže eurozóna se může buď utužovat, nebo rozpadnout.

Jsem přesvědčen, že momentálně euro přijímat nemáme, a pokud bychom jednou chtěli, tedy až se tak rozhodneme sami, ne proto, že jsme se k tomu kdysi zavázali, a po referendu.

To slovo momentálně si mám vysvětlit tak, že od ODS nechcete odehnat voliče, kteří jsou takzvaně pravicově proevropští?

Ne. Tato pozice vzniká z názorů uvnitř strany, je to agregovaná pozice, jediná možná. Máme členy, kteří by chtěli do eura, takové, kteří ho nechtějí za žádnou cenu. Je spousta podnikatelů pravicově smýšlejících, kteří chtějí euro, protože to je výhodné pro jejich firmu, ale my musíme uvažovat šířeji, co je výhodné pro republiku.

Průzkumy veřejného mínění se shodují na tom, že hodně lidí je nerozhodnutých. V průzkumu Medianu celkem 51 procent respondentů buď nevědělo, jestli jít vůbec volit, nebo chce jít volit, a zatím neví koho. Neleží tady moc na ulici?

Moc nikdy neleží na ulici. O každý hlas musíte bojovat. Já průzkumům nijak zvlášť nevěřím a pořád říkám lidem, že nic není rozhodnuto do dne voleb.

Co pro vás bude dobrý výsledek? V ČSSD se mluví o 15 procentech plus.

Mohl bych vám odpovědět jednoduše: víc, než jsme měli minule (7,72 procenta – pozn. red.). Ale já chci dvojciferné čislo, to budu považovat za dobrý výsledek.

Je ovšem rozdíl mezi 10 a 19 procenty... Řekněme 12–13 procent už by vás uspokojovalo?

Hodnota našeho výsledku bude samozřejmě záviset i na tom, jak uspějí ostatní strany. Neberte to jako vyhýbavou odpověď, já jsem ODS převzal ve chvíli, kdy byla prakticky mrtvá a na hranici volitelnosti. Vytáhli jsme ji zase nahoru, vracejí se k nám lidé. Vzhledem k výchozímu stavu budu prostě rád za dvojciferný výsledek.

Můžete jmenovat nějaké lidi, které jste vytáhl v ODS nahoru, teď kandidují a vy si říkáte, hm, dobrá nová krev?

Je jich řada, ale když chcete příklady, uvedu tři lídry krajských kandidátek: Jan Zahradník v jižních Čechách, oblíbený hejtman a představitel takové té zkušené generace. Ve středních Čechách Jan Skopeček, ekonom a naopak představitel mladé, nastupující generace. V západních Čechách emeritní rektorka Západočeské univerzity Ilona Mauritzová, příklad nestraníka, který nám věří – dohromady to funguje jako orchestr a funguje to dobře.

Proč jste nejmenoval Václava Klause juniora, kterého si dnes ve spojení s ODS vybaví skoro každý? Myslíte, že kdyby ten výsledek nebyl tak dobrý, aby s ním strana byla spokojená, může se vás mladý Klaus pokusit svrhnout?

Moc nechápu vaši otázku, možná proto, že takhle nepřemýšlím. Pokud nebudeme úspěšní, samozřejmě se objeví kandidáti s alternativní koncepcí pro ODS. To je logické, ale abych přemýšlel nad konkrétními jmény teď, kdy si vůbec nepřipouštím, že bychom mohli neuspět, kdy máme namířeno k tomu, aby ODS byla nejsilnější strana na pravici...? A proč jsem nejmenoval třeba Ivana Adamce, Zbyňka Stanjuru? Jmenoval jsem vám tři lídry jako příklad, osobností máme samozřejmě řadu na prvních i dalších místech kandidátek.

Neměli byste být v kampani agresivnější?

Co to znamená?

Třeba dělat i negativní kampaň proti soupeřům, nedávat na billboardy jen obecné slogany typu: silný program, nižší daně...

Ale my máme naprosto konkrétní nabídku, konkrétnější než jiné politické strany. A k tomu jednoduchá hesla. Já jsem mezi lidmi každý den, všichni tomu rozumí. Nízké daně vůbec nejsou prázdné heslo, když víte, jak to udělat. Zatímco důstojné stáří je prázdné heslo, když jste předtím zrušil důchodovou reformu a místo ní žádnou nepřinesete, jak to udělala ČSSD. To je podvod. Negativní kampaň my dělat nepotřebujeme, jdeme nahoru i díky tomu, že děláme kampaň pozitivní. Myslím, že můj poslední a asi jediný televizní duel s Babišem (na TV Barrandov – pozn. red.) přesně ukázal, jak se má postupovat: tvrdě a kompetentně, ale slušně. Já přeci nepůjdu stejnou cestou jako on, tedy křikem, urážením. To není cesta pro pravicovou stranu, to by byl strašný omyl. Já chci začít novou éru pravice, sjednotit ji. Těžce nesu, když kvůli jednomu akcentu v programu nebo kvůli osobním ambicím někoho utíkají pravicové hlasy pryč a propadnou. Všem říkám: překonejme rozdíly, dejte hlas nám, jinak tu budou vládnout levice a populisté. Potřebuji každý hlas. Vyzývám každého, ať se svým hlasem nehazarduje.