Jak ochránit děti před digitálním světem

Děti digitálního světa

Jak ochránit děti před digitálním světemTýdeník Echo 1
Svět
Václav Cílek
Sdílet:

V současné době v USA a některých dalších západních státech pozorujeme obrovský rozvoj reklamy cílené na nákup tabletů a podobných pomůcek pro děti již od devíti měsíců a zejména pro roční děti. Již v roce 1999 vydala respektovaná Americká pediatrická akademie (American Academy of Pediatrics) doporučení, že děti pod dva roky by neměly sledovat žádné obrazovky včetně televize. Následovalo několik let dalších studií, které v roce 2011 zopakovaly dřívější doporučení, ale tentokrát podepřené mnohem rozsáhlejší a závažnější vědeckou prací. Takže si to zopakujeme: je rozumné a zdravé nenechat děti pod dva roky sledovat žádné akce na obrazovce. Ale jak je to se staršími dětmi?

Mary Aikenová ve své knize The Cyber Effect vidí hlavní problém v tom, že sami jsme tak aktivní, že si myslíme, že i malé děti by stále měly něco dělat, a tak jim dáme alespoň tablet, kterým se na chvíli zabaví. Ukazuje se, že malé dítě nezbytně potřebuje nejméně hodinu denně, kdy si jen tak bezcílně pohrává a dospělého ani nepotřebuje. V této bezcílné hodině se vytváří kreativita a schopnost řešit problémy. Mám podezření, že tuto hodinu denně na jakoby bezcílné lelkování potřebují i dospělí.

Miliony rodičů dávají dětem tablety – a ti všichni se přeci nemohou plést, že? Omyl. První věc, kterou zatím dobře neznáme, je fyzikální dopad záření na vyvíjející se mozek. Doporučuje se proto, aby těhotné matky nenosily mobilní telefony poblíž břicha. Další věc je neméně důležitá: v určité chvíli svého vývoje mezi prvním a druhým rokem se děti naučí, že předměty existují, i když je nevidí – a že je tedy možné se vrátit k hračce. Podle významného dětského psychologa Jeana Piageta je poznání stálosti předmětu jedním z milníků vývoje dětské mysli. Dítě se naučí jeden ze základních zákonů vesmíru, totiž že hmota, třeba hračka, nemůže jen tak zmizet. A teď si představte, že toto poznání oddálíte elektronickým vynálezem, který bliká, vrní, zpívá, opticky exploduje a každou chvíli se mění. V prvním případě má dítě pocit základní stálosti světa, zatímco ve druhém se učí, že na světě není skoro nic stálé – a to se později může týkat i jiných vztahů.

Celý text najdete na EchoPrime a v Týdeníku Echo.

Sdílet:

Hlavní zprávy