Soud v Haagu odsoudil Ratka Mladiče na doživotí za zločiny v Bosně
Případ Řezníka z Bosny
AKTUALIZOVÁNO
2
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče doživotním vězením za zločiny spáchané jeho silami během bosenské války v letech 1992-1995. Soud ho uznal vinným v 10 z 11 bodů. Předpokládá se, že Mladič využije možnosti odvolání.
Ve dvou bodech byl Mladič obžalován z genocidy. V jednom z nich byl ale viny zproštěn. Dalších pět bodů se týkalo zločinů proti lidskosti a čtyři body porušení zákonů nebo zvyklostí válečného práva.„Za spáchání těchto zločinů senát odsuzuje pana Ratka Mladiče k doživotnímu vězení,“ oznámil soudce Alphons Orie verdikt haagského tribunálu. Tomuto výroku předcházely dvě hodiny, během kterých soud seznamoval přítomné se závěry více než čtyřletého procesu.
Mladičovy zločiny soudce označil za „jedny z nejohavnějších, jaké kdy lidstvo poznalo, včetně genocidy, vyhlazování a zločinů proti lidskosti“.
Orie mimo jiné řekl, že senát dospěl k závěru, že Mladič výrazně přispěl ke zločinům, které byly spáchány ve Srebrenici. Kromě toho osobně nařídil ostřelování Sarajeva, jehož terčem bylo civilní obyvatelstvo a jež naplnilo všechny znaky genocidy. Na svědomí má i braní rukojmích z řad pozorovatelů OSN a příslušníků mezinárodních sil UNPROFOR na konci války.
Začátkem roku 1991 Mladič krátce působil v dočasně zklidněném Kosovu; pak přišlo převelení do Chorvatska a začátkem května 1992 převzal velení jednotek JNA v Bosně. Až do té doby přitom s rodnou republikou neměl moc společného, i manželku Bosiljku, s níž měl syna Darka a dceru Anu, poznal ve službě v Makedonii. Vývoj byl v té době překotný, a tak již 12. května 1992 stanul Mladič v čele štábu čerstvě založeného Vojska Republiky srbské (VRS), které převzalo výzbroj i vojáky od JNA.
Někteří lidé, kteří Mladiče blíže poznali, přitom tvrdí, že masakr Srebrenici v červenci 1995, při němž bosenskosrbské síly v létě 1995 na konci války v Bosně povraždily 8000 zajatých muslimských mužů, včetně starců a chlapců, nepřímo způsobila i sebevražda jeho dcery. Studentka medicíny Ana si vzala život v březnu 1994 otcovou pistolí, když se prý dozvěděla o jeho roli v etnických čistkách. A generálplukovník (povýšen byl v červnu 1994) Mladič se po její smrti zatvrdil. V roce 1995 ale jím vedená armáda již ani přes braní rukojmí z řad pozorovatelů a vojáku OSN nestačila vzdorovat mezinárodnímu tlaku a chorvatsko-muslimské ofenzivě.
Žalobce ICTY už v červenci 1995 Mladiče obvinil z válečných zločinů. Jeden ze dvou bodů obžaloby vinících exgenerála z genocidy se týkal odpovědnosti za srebrenický masakr, trvalo ale 16 let,než se objevil před soudci v Haagu. Z čela bosenskosrbské armády nedobrovolně odešel v listopadu 1996 – a pak se po něm slehla zem. Přes snahu mezinárodního společenství Mladič dokázal zejména díky pomoci bělehradských vojenských kruhů spravedlnosti dlouho unikat. Starý nemocný muž, milovník včel a medu, jen stín někdejšího mocného vojáka, byl zadržen v květnu 2011 na severu Srbska.
Proces s Mladičem začal 16. května 2012 a závěrečné řeči obžaloby a obhajoby zazněly loni v prosinci. Jde o poslední rozsudek, jímž vyvrcholila práce haagského tribunálu. ICTY ustavilo OSN už během války v roce 1993 a soud své působení definitivně ukončí k letošnímu 31. prosinci. Očekává se, že Mladič podá odvolání, kterým se už bude zabývat Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT). Ten zřídila 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.
