Ústavní právník Antoš: Žádat po premiérovi 101 podpisů je v rozporu s ústavou

Smlouvy a zákony se píší hlavně pro těžké časy, kdy je dohoda obtížná. V takovém bodě se teď Česká republika znovu ocitla po parlamentních volbách, z nichž vzešel jasný vítěz, s nímž ale nikdo nechce vládnout. O ústavních limitech, ve kterých může operovat Andrej Babiš a Miloš Zeman, jako dva hlavní hráči současné politické partie, hovořil Týdeník Echo s ústavním právníkem Markem Antošem z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Jak jsou na tom po volbách politici s dodržováním ústavy a ústavních zvyklostí?

Zatím se všichni chovají standardně. Není důvod vytahovat žádné rizikové scénáře. Sněmovna se normálně ustavuje v termínu. Prezident Miloš Zeman byl hodně kritizovaný za to, že svolává schůzi na nejzazší termín. To je ale úplně normální. Nejvyšší správní soud ještě na základě stížností dělá soudní přezkum voleb. Vždycky jsou nějaké stížnosti a dělá se nějaký soudní přezkum. Deset dní po volbách se můžou dávat návrhy. A pak má soud patnáct dní na rozhodnutí. Je praktické, aby ustavující schůze sněmovny byla až poté, co se uzavře přezkum. Je také úplně normální, že nemáme sestavenou vládu. Ta současná ještě stále nemohla podat demisi, protože k tomu dochází až po skončení ustavující schůze. Děje se to, co vždycky po volbách.

V čem jste viděl u Václava Klause a Miloše Zemana tu účelovost?

Když se v roce 2013 rozpadla Nečasova vláda a měla být jmenovaná nová, připadal mi požadavek 101 podpisů vedený tím, aby Miloš Zeman mohl říct: Podívejte, vy nemáte těch 101 hlasů, tak nemůžete dál vládnout. A já si můžu jmenovat, koho chci, protože těch 101 podpisů za sebou nikdo nemá. Pak se ukázalo, že tam těch 101 podpisů bylo. Václav Klaus to kdysi chtěl po Stanislavu Grossovi s podobnou úvahou. Ta vláda mu nekonvenovala a hledal cesty, jak se jí vyhnout. Takhle ale ústava nefunguje. Kdyby premiér měl vždycky mít 101 podpisů předem, tak ústava nepracuje s tím, že je v ní i druhý a třetí pokus o sestavení vlády. Když by bylo nutných 101 podpisů, předpokládá se, že už první pokus musí být zákonitě úspěšný. 101 podpisů je velmi neústrojná podmínka nad rámec ústavy, která komplikuje sestavování vlády, místo aby mu pomáhala.

Když uděláte jako ústavní právník recenzi chování Miloše Zemana ve funkci: kdy se dostal mimo ústavu kromě zmíněného jmenování Rusnokovy vlády?

Významným momentem bylo jeho rozhodování při odvolání vicepremiéra Andreje Babiše z vlády. To, jak začal spřádat úvahy, že demise premiéra není demisí celé vlády. Naštěstí nedošlo k tomu, že by přijal demisi premiéra Sobotky jako jeho osobní demisi. Nakonec k tomu nedostal příležitost. Pokud by to udělal, bylo by to za hranou ústavy. Poměrně dlouho mu trvalo, než vicepremiéra Babiše odvolal v okamžiku, kdy dostal návrh premiéra. Prezident tam nemá žádný prostor pro úvahu. Ústava mluví jasně: odvolá na návrh premiéra. Ta doba, po niž to tehdy natahoval, byla za hranou ústavy. Ústavní povinností prezidenta je v takovém případě jednat bez zbytečných odkladů. To jsou dva momenty, které považuji za jednání za hranou ústavy.

Celý rozhovor s Markem Antošem čtěte už teď na EchoPrime, ve čtvrtek vychází i tištěný Týdeník Echo.