Mrtvý student z Národní. Důstojník StB Zifčák chce do Bruselu

Pětadvacet let po listopadu 1989 o sobě znovu dává vědět důstojník StB Ludvík Zifčák, neboli „mrtvý student“ Milan Růžička z Národní třídy. V březnu založil Hnutí sociálně slabých, s nímž kandiduje v květnových volbách do Evropského parlamentu. Tvrdí, že jeho minulost voličům vadit nebude.

Vzhledem k tomu, že jsou v politice bývalí komunisté nebo vojáci z povolání a ani ministr Andrej Babiš nemá uzavřenou svou kauzu agenta StB, je Zifčák přesvědčen o tom, že ani s ním nebudou mít lidé problém. „Když nevadí tito lidé, proč bych měl vadit já?“ uvedl pro ECHO24.cz bývalý profesionální zpravodajec komunistické Státní bezpečnosti Zifčák.

Slibuji, že budu odpovědný

Když v roce 1981 žádal o přijetí ke Sboru národní bezpečnosti, napsal: „Slibuji, že v případě přijetí budu službu v SNB vykonávat čestně a odpovědně.“ Největší zkouška jeho slibu přišla v roce 1989, kdy po absolvování důstojnické školy jako čerstvý zpravodajec StB dostal za úkol proniknout do prostředí „nepřátelských“ skupin, odkud měl získávat informace.

"Na jaře 1989 se odbor boje proti vnitřnímu nepříteli správy Státní bezpečnosti Praha navzdory platným směrnicím rozhodl oživit operativní praxi z padesátých let, tedy vysazování kádrového příslušníka do 'nepřátelského' prostředí," popsal někdejší ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček začátek Zifčákovy nedlouhé estébácké kariéry.

„Slibuji, že službu u SNB budu vykonávat čestně a odpovědně.“

Zifčák se pro tento úkol dobře hodil, protože byl u StB nový a disidenti ho neznali. Vydával se za studenta ostravské Vysoké školy báňské Milana Růžičku. Státní bezpečnosti se ovšem akce se Zifčákem rozhodně nepovedla tak, jak si představovala. Pro mnohé disidenty se Zifčák-Růžička za relativně krátkou dobu do pádu komunismu nikdy nestal důvěryhodnou osobou.

Navzdory tomu, že založil aktivitu Nezávislé studentské sdružení a rozdával mezi pražské studenty letáky, které nápadně připomínaly prohlášení Několik vět.

Jdeš do práce? ptali se disidenti

Někteří disidenti dokonce potkali Zifčáka-Růžičku v okolí Bartolomějské ulice v Praze, kde sídlila i tajná policie. „Jen jsem se ho ironicky zeptal, jestli jde do práce, on mi ani neodpověděl a zahnul na Bartolomějskou,“ citoval historik Žáček jednoho z disidentů.

Když se ale v pátek 17. listopadu 1989 vydal průvod centrem Prahy, Zifčák-Růžička se pohyboval v jeho čele a někteří studenti ho do poslední chvíle pokládali za svého kolegu. Na Národní třídě pak sehrál dosud zcela neobjasněnou roli „mrtvého studenta“.

Podle historika Pavla Žáčka je nepravděpodobnější variantou to, že ho pořádkové jednotky považovaly za skutečného studenta a zbily ho jako stovky jiných.

„Jen jsem se Zifčáka ironicky zeptal, jestli jde do práce, on mi ani neodpověděl a zahnul na Bartolomějskou.“

Akcí na Národní třídě Zifčákova kariéra u StB vyvrcholila, po neúspěšném umístění na Vysokou školu SNB byl v lednu 1990 odvolán z funkce a o pár měsíců později dokonce propuštěn ze služebního poměru. Poslední dohrou pak byl soud, který ho v roce 1995 odsoudil za organizování estébáckých provokací k osmnácti měsícům vězení.

Zmanipulované volby

Ludvík Zifčák se od 90. let opakovaně snaží prosadit v politice. Spolupracoval například s někdejším šéfem pražské organizace KSČ Miroslavem Štěpánem a jeho Stranou československých komunistů, ale později se nepohodli a rozešli se. Na podzim 2010 zase jeho hnutí Prosperita kandidovalo v komunálních volbách v Karlově Studánce a dokonce získalo dvě zastupitelská křesla.

Jenže soud označil volby za zmanipulované, protože se do lázeňského města krátce před otevřením volebních místností přistěhovaly desítky nových lidí. Svědci vypověděli, že „nábor“ nových obyvatel organizoval právě Zifčák.

Teď to bývalý zpravodajec komunistické tajné policie zkouší v eurovolbách, jeho Hnutí sociálně slabých zaregistrovalo ministerstvo vnitra před měsícem – 10. března.

Podle Zifčáka je republika plná naštvaných lidí, kteří jsou nespokojení se současnou politikou. Tvrdí, že jeho hnutí má už tři tisíce členů od levice po pravici.