1

Solidarita nebyl jen Wałęsa…

Témata: ,

Současná epizoda „kauzy Wałęsa” není šokující kvůli odhalení týkajícím se minulosti Lecha Wałęsy – ty jsou už léta veřejným tajemstvím. Děsivé je spíše to, že se takto klíčové dokumenty nacházejí 27 let po změně režimu pod postelí bývalého velitele polské StB…

Šuškalo se o tom krátce po vzniku Solidarity, hovořilo nahlas po roce 1990. Kvůli této otázce padla v červnu roku 1992 vláda. O nějakých patnáct let později zase několik historiků přišlo o práci a ministryně školství vyhrožovala jedné z univerzit, že na ni pošle policejní vyšetřovatele, několik lidí bylo odsouzeno pro urážku na cti. Krycího jména „Bolek“ se však vůdce Solidarity už nikdy nezbavil.

Spor o hodnocení postavy Lecha Wałęsy vydatně přispěl i k celkovému otrávení vzduchu v polské veřejné debatě. Nebyl jediným důvodem polsko-polské války, jak ji známe i z dnešních dnů, ale bezpochyby patřil mezi významné její elementy. O to bolestivější, že se týkal zhrzených citů stovek tisíc Wałęsových příznivců a obdivovatelů, pro které byl více než desetiletí symbolem touhy po svobodě.

Vše přitom mohlo být tak snadné: obdivovaný vůdce opozice se veřejně doznává z toho, že jako mladý chudý dělník, otec malých dětí, navíc vyděšený brutální pacifikací stávky v Gdaňsku a Gdyni v prosinci 1970 (několik desítek mrtvých), se nechal zlomit u výslechu. Něco podepsal, zřejmě poskytoval různé informace, možná i za to bral peníze. Nicméně pak (ještě v sedmdesátých letech) spolupráce nechal a naopak dokázal (alespoň tomu vše nasvědčuje) pozdějším pokusům o znovunaverbování vzdorovat. Mnozí spekulují, že právě jeho specifická osobní situace bývalého spolupracovníka ve spojení s charakterovými rysy: svéhlavosti a obrovským tahem na branku, přispěly k tomu, že hra mezi mocí a opozicí v osmdesátých letech skončila nakonec demontáží režimu.

Doznání – a (jsem si jistý) odpuštění – se však nekonalo. Namísto toho byli Poláci svědky proměny ikony svobody v prezidenta demokratického státu, který své kolegy z disentu vyměnil za bývalé estebáky a komunistické generály v hojných počtech obsazující prezidentův „dvůr“. Prezidenta, který stále více svých politických a personálních rozhodnutí podřizoval nezvladatelnému strachu před vyzrazením pravdy. Později, už zbavený funkce a politického vlivu, se nechal zatáhnout do vražedné mašinérie vnitro-polského boje, jakožto maskot jednoho ze dvou táborů. Jeho stále agresivnější a nepromyšlenější výroky představovaly skvělý materiál pro média éry Twitteru a bulváru. Umístění sporu o Lecha Wałesu doprostřed polsko-polské války také znamená, že ani současná odhalení nepřinesou katarzi – nerozhodují v ní totiž fakta, ale emoce a kmenová sounáležitost.

Tento příběh je bohužel v Polsku už dlouho až příliš dobře známý. Současná kauza dokumentů nalezených v domě posledního velitele Státní bezpečnosti Czesława Kiszczaka, v tomto příběhu nic moc nového asi nepřinese. Podstatnější jsou na ní dvě jiné věci. Zaprvé, skutečnost kde a kdy se našly originály dokumentů týkajících se vůdce Solidarity a bývalého prezidenta. 26 let po rozpuštění Státní bezpečnosti, 26 let poté, co přestal Czesław Kiszczak být ministrem vnitra, naprosto zásadní dokumenty z hlediska bezpečnosti státu klidně ležely v soukromém domě soukromé osoby… Dosud byli lidé, kteří hovořili o „privatizaci“ archívů komunistické tajné policie, o nebezpečí vydírání bývalých agentů jejich bývalými vedoucími důstojníky a celkově o možném vlivu dávných „struktur“ na novou demokratickou realitu, velmi často označovaní za paranoidní vyznavače spikleneckých teorií. Nyní můžeme spíše uvažovat o tom, kolik ještě podobných složek skrývají skříně funkcionářů všech úrovní, nemluvě o tom, kolik z nich se nachází u jejich někdejších nadřízených v Moskvě.

Současné dění přispěje snad také k navrácení správných proporcí v popisu dějin vzniku Solidarity. Wałęsova sebestřednost ho tlačila k stále silnějšímu zdůrazňování vlastní historické role. Díky svému neuvěřitelnému politickému instinktu dokázal zastínit ostatní lídry svobodných odborů a postupně vyrostl na jedinou velikou osobnost vyčnívající nad masu stávkujících. Později však v jeho vzpomínkách i tato „masa“ začala stále rychleji mizet. Postupně „my“ (dělníci) bylo nahrazováno „já“ (Wałęsa). V posledních letech to dopracoval až ke tragikomickému počítání procentuálního podílů zásluh jednotlivých velikánů na pádu komunismu. Wałęsa se tam ocital mezi Janem Pavlem II., Reaganem a Gorbačovem a o stovkách spolustávkujících v Gdaňsku už nepadala ani formální zmínka. Asi před měsícem na jednom ze svých sociálních účtů už dokonce vyhlásil: „Já sám jsem porazil komunismus“. Tuto autostylizaci nakonec posvětil hagiografický snímek Andrzeje Wajdy, v němž se jeho kolegové z loděnic jeví jako snadno manipulovatelný nemyslící dav, který bez Vůdce nedokáže nic.

Ve skutečnosti však – jak potvrzují desítky a stovky svědectví – byl fenomén Solidarity v srpnu 1980 především prožitkem davu, který se proměňuje ve společenství. Členové šedé zglajšaltované masy si dokázali uvědomit důstojnost, která přináleží každému jednotlivci a vyvodit z ní i nárok na to podílet se na správě věcí veřejných. Aniž by bylo potřeba zmenšovat význam lídrů hnutí, z nichž byl (a zůstane) Wałęsa tím nejdůležitějším, podstatou Solidarity nebyl vůdcovský étos ani kult jednotlivce, ale naopak právě tento republikánský prožitek v jeho nejčistší podobě. Na tomto dědictví úžasného vzepětí obyčejných lidí nemohou vzestupy a pády nejvýznamnějšího z odborových předáků nic změnit…


/
Autor je polský politolog a publicista

Absolvent FF UK a FSV UK. Píše o Polsku a okolí, především v historických a kulturních souvislostech. Pracuje jako vedoucí programového oddělení Polského institutu v Praze, ale na blogu vyjadřuje pouze své soukromé názory. Publikoval mj. Pravým okem. Antologie současného polského politického myšlení (2010) a Jagellonské dědictví. Kapitoly z dějin středo-východní Evropy (2012).

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.