2

Dobrý muslim neexistuje. O Konvičkově antiislámské teorii

Docent přírodních věd Jihočeské univerzity Martin Konvička se v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil, že buď politická reprezentace učiní rozhodné kroky proti šíření islámu v ČR, nebo se do politiky vloží sám, a bude chtít „do Strakovky přijít hlavním vchodem“.

Podobně jako současný Konvičkův antiislamismus vypadalo myšlenkové antisemitské podhoubí na přelomu 19. a 20. století, které čekalo na svou konkrétní politickou realizaci. 

Židé byli od středověku ostrakizováni nikoli pro svůj národní původ, ale pro své náboženství (“byli to ti, co zabili Krista Spasitele“). Ortodoxní Židé byli navíc vizuálně odlišní (stravovací zvyky, účesy, oblečení, pokrývky hlavy), což věc zjednodušovalo. Jejich protivníky byli věřící křesťané, kteří jimi pohrdali, či je přímo nenáviděli, avšak brali přeci jen Židy jako lidské bytosti. Sice poznamenány Kainovým cejchem viny na Kristu, hříšné, ale přece před Bohem rovnocenná lidská stvoření.

Židé byli tu a tam utlačováni, tu a tam zažili příkoří nebo lokální živelný pogrom, nicméně vražda na nich byla vždy zločinem. Žid, který přijal křesťanství, byl jako ztracený bratr, který sice zbloudil, ale nakonec našel správnou cestu.

Na počátku století, století průmyslové revoluce, velkého rozmachu věd, ústupu náboženství a rozmachu sekularismu, se však společnost již nespokojila s náboženskými důvody, jako dostatečnou legitimizací společenského status quo, ty se najednou začaly zdát archaické, nedostatečné. Nová víra se počala upírat poněkud nekriticky k vědě, jako jedinému objektivnímu kritériu, a to i v těch oblastech, kde - jak se později ukázalo na příkladu nacismu a komunismu - je to v principu chybné, tj. ve společenských otázkách.

Němečtí přírodovědci převzali myšlenky francouzských učenců slavné Ecole polytechnique a hledali obdobu fyzikálních zákonů nejen v lidské společnosti, ale dokonce i v morálce, etice, psychologii, politice a jiných společenských vědách obecně. Vznikaly podivné oslí můstky mezi Darwinovými teoriemi o evoluci druhů a Nietzscheho filosofujícími baladami o Nadčlověku, mezi zákonitostmi přežití zvířat, rostlin a bakterií a mezinárodně-právním politickým uspořádáním lidské společnosti.

Antisemitismus již nestačilo obhajovat z nábožensko-morálních pozic, bylo třeba pozice vědecké. Tehdy došlo ke sloučení židů a Židů, tj. nositelů náboženství a fyzických příslušníků etnika. Lidská nedostatečnost Židů byla odvozena nikoli z morálních, ale z vědeckých (rasových, biologických) příčin. Žid přestal být plnohodnotným člověkem. Nemohl se svého židovství zříci, ani jinak zbavit. Toto myšlenkové podhoubí bylo připraveno již na přelomu století, a čekalo jen na vhodnou příležitost k politické realizaci, která nastala o několik desetiletí později, po první velké hospodářské krizi.

Konvičkovy antiislámské teorie se jako vejce vejci typově podobají antisemitským teoriím ve fázi, kdy opouštěly nábožensko-morální základ a hledaly si pro potvrzení vlastní legitimity tzv. vědecké zdůvodnění. Konvička lidské chování muslimů často porovnává s poznatky z pozorování hmyzu či jiných zvířat, společenské jevy se snaží vysvětlovat botanickými či zoologickými zákonitostmi, na náboženství pasuje psychiatrické diagnozy, apod. Zdánlivě vědeckými argumenty zdůvodňuje jejich nedostatečnost vůči „civilizované společnosti“ jako celku, podle kolektivního, nikoli individuálního klíče.  

Stejně jako rasová věda neznala pojem „dobrý Žid“, ve smyslu že takový Žid by byl plnohodnotným člověkem s právem na úspěšnou budoucnost, protože židovství jako takové považovali za genetickou parazitující vadu na zdravém kmeni lidské rasy (kterou si definovali sami), tak i Konvička nezná pojem „dobrý muslim“ ve smyslu člověka s nadějí na pozitivní budoucnost, protože islámské náboženství je podle něj duševní nemocí na zdravém kmeni lidské psychiky (kterou si definoval sám).

Stejně jako jediným smysluplným východiskem pro Žida byl zánik jeho židovství na genetické, fyzické bázi (jelikož mu rasová věda nedávala jinou naději k „polepšení“), pro Konvičkova muslima je také jediným smysluplným východiskem zánik jeho muslimství jako zánik jeho antropologické osobnosti, zřeknutí se víry jako své identity (jelikož Konvička mu rovněž nenechává východisko být dobrým muslimem, tj. nebýt v rámci islámu duševně zdravým plnohodnotným člověkem.)

Je pravdou, že Žid neměl šanci fyzicky přežít, zatímco Konvičkův muslim fyzicky přežít může, ovšem pouze jako bezvěrec či konvertita, v každém případě jako jiná osoba, nežli byl původně.

Miliardu muslimů tento český přírodovědec považuje za postižené duševní poruchou, kterou se snaží „vědecky“ popsat. Že to v jeho případě má se skutečnou vědou společného asi tolik, jako výzkumy „rasových vědců“ před stoletím, si neuvědomuje asi ani on, ani jeho fanoušci. Neuvědomují si nebezpečí, plynoucí z přesunu metody z jedné části lidského poznání, kde je adekvátní, na jinou, kde adekvátní není. Nicméně věří v objektivní nadřazenost svého postoje a volá i po jeho politické realizaci. 

Právě ona víra v objektivní nadřazenost přírodního vědce nad společenským jevem, kterou F.A. Hayek nazval scientismem, je společná Konvičkovi s přímými předchůdci marxistických architektů spravedlivých společností či rasových architektů dokonalého lidského druhu. Dnes víme, že se mýlili. A to ve zdánlivě tak abstraktní věci, jako je aplikace postupů přírodních věd do věd společenských. Dnes také víme, že poznání tohoto pro mnohé tak abstraktního omylu, jsme museli vykoupit nejstrašnější daní v lidských dějinách, v podobě desetimilionů už velmi konkrétních obětí. 

To, co bohužel stále nevíme, je, zda a kolikrát budeme muset toto poznání bolestně opakovat znovu.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.