Tajemství EET. Stát bude podporovat on-line udavačství
Týdeník Echo
Odvážný plán Sobotkovy vlády na zavedení on-line pokladen má zvýšit příjmy z daní ročně o 12 miliard. Bude to extrémní zkouška schopností ministrů, protože v případě neúspěchu projekt skončí ztrátou několika miliard.
Před plýtváním už varoval prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Také neveřejný dokument ministerstva financí ukazuje, že Babišův úřad není na zavedení složitého IT systému dostatečně připraven.
On-line pokladny umožní finančním úřadům evidovat všechny tržby podnikatelů ještě předtím, než podnikatel peníze dostane od zákazníka. Stejný model se už používá v Bulharsku a Chorvatsku, přesto je experiment kabinetu Bohuslava Sobotky unikátní, protože předpokládá, že připojí 600 tisíc podnikatelů, tedy desetkrát víc než ve vzorových státech.
Cena počítačového systému s názvem EET (Elektronická evidence tržeb) se nebude pohybovat v řádu stovek milionů, miliardovými náklady se zařadí k nejdražším IT projektům v zemi. Důvodová zpráva, kterou sepsal ministr financí Andrej Babiš k zákonu o evidenci tržeb, uvádí, že počáteční investice dosáhne 400 milionů a že se provozní náklady udrží pod dvěma sty miliony ročně. Za pět let tak přijdou on-line pokladny státní správu na 1,4 miliardy. Tento odhad je však podhodnocen. Interní dvousetstránková studie ministerstva financí s názvem „Specifikace projektu EET“ předpokládá výrazně vyšší částky. Podle studie sepsané poradenskou firmou BDO dosáhnou pořizovací náklady 391 milionů a roční provoz vyjde na 417 milionů. V prvních pěti letech tak cena dosáhne dvou a půl miliardy, studie BDO ovšem sama označuje tento odhad za minimalistický.
Udavačský web pro zákazníky
Studie popisuje, jaké funkce nabízí systém státní správě, nejoriginálnější ovšem bude jakýsi udavačský web pro zákazníky. Nebude se přes něj hlásit, když obchodník nevydá účtenku, v takovém případě se samozřejmě počítá s bezprostředním oslovením celníků. Zákazník web použije, pokud nebude obchodníkovi důvěřovat, že účtenku skutečně poslal do centrálního počítače. Navržený postup zavádí v Česku digitalizovanou formu udávání. „Zákazník má možnost ověřit si, že byla tržba korektně zpracována,“ navrhuje studie. Proto vyplní elektronický dotazník, do kterého především uvede kódy BKP a FIK z účtenky. Když nebude účtenka s těmito kódy uložena v systému, Generálního finančního ředitelství provozovnu prověří. „Systém nesmí odmítnout kontrolu,“ zdůrazňuje studie. Svědomitý zákazník bude za odhalení elektronicky pochválen a ujištěn, že se jeho stížnost vyřídí. Když bude mít štěstí, dostane i odměnu: „Bude požádán, zda souhlasí se zařazením do loterie,“ uvádí studie BDO.
Na druhou stranu může mít elektronický udavač větší problémy než běžný pisatel anonymů. Systém zaloguje jeho IP adresu a datum oznámení. Pokud odešle udání ze svého počítače, úředníci ho mohou v případě potřeby odhalit.