Kafkův Proces slaví 100 let. Komentář dodala Lenka Bradáčová

Boj Josefa K. s větrnými mlýny byrokracie začal před sto lety, v té době ještě Franz Kafka nevěděl, že jeho román vyjde pod názvem Proces. Rukopis se nyní vrací do Starého Města pražského, kde vznikal. Vybrané stránky speciálně okomentovali němečtí kafkologové i české osobnosti, u nichž bychom přesahy do literární vědy nečekali.

Jubilejních 100 let od vzniku Procesu není jediným výročím spojeným s Kafkou, zároveň se připomíná 90. výročí jeho smrti, připadající na 3. červen. Společnost Franze Kafky a Goethe-Institut u té příležitosti přichystaly v galerii na Staroměstské radnici dvojitou výstavu, která má z Kafky setřít prach a přilákat mladé publikum. Potrvá do 30. června.

V části Proces: Originál a proměna se ke Kafkovu dílu vyjadřují i šéfka vrchního státního zastupitelství Lenka Bradáčová, výtvarník Jiří David, skladatel Jiří Kadeřábek nebo autor komiksu Opráski sčeskí historje. Každý si vybral některou pasáž či stranu z rukopisu, na niž poté reagoval.

Komentář Bradáčové se ve spojení s příběhem, v němž Josef K. ani netuší, kvůli čemu je s ním proces veden, zabývá „odznakem“ - co symbolizuje, jak se dá „kus plechu“ zneužít a jak dokáže nositele zkorumpovat.

Proces se Samsou

Rukopis je jinak uložený v Německém literárním archivu v Marbachu, v Praze budou ve vitríně společně vystaveny originály první a poslední strany, protože začátek a konec psal Kafka zároveň, poté už na chronologii nedbal. Faksimile zbylých částí rukopisu jsou na deskách vystavené v pořadí, jaké kdysi zvolil Max Brod, který Proces zkompletoval a vydal po Kafkově smrti.

Autor Havlova srdce na Hradě Jiří David nechtěl text ilustrovat, ale spíše metaforicky znázornit svoje pocity z četby. V tvorbě nejznámějšího pražského židovského spisovatele pro sebe našel i předznamenání holokaustu. Skladatel Kadeřábek nechal namluvit pasáže a slova, které Kafka z vybrané strany vyškrtal, a vytvořil z nich poté hudební koláž. Vznikla nová pasáž Procesu, která v samotné knize vůbec není.

S humorem ke Kafkovi přistoupil autor Jaz proslavený komiksovým cyklem Opráski sčeskí historje, když Proces propojil s Kafkovou Proměnou. „Josef K. se ňigdi nedosvjeděl, že i udavačě Řehře Šamsu zťihl spravedlíví tresť,“ píše se v komentáři pod tradičně rozklepanou karikaturou.

K interpretaci byl přizván i vrátný pražského Goethe-Institutu, protože v Procesu má důležitou roli i příběh dveřníka. Za Kafkovu největší slabinu označil „neschopnost rozhodnout se a dotáhnout věci do konce“ a na mysli měl především Kafkův vztah s ženami. Do života mu zasáhly čtyři: Felice Bauerová, Julie Wohryzková, Milena Jesenská a Dora Diamantová.

Kafka v panelech

K narušení obrazu asexuálního Kafky dochází ve druhé části K: KafKa v KomiKsu. Jako se Samsa proměnil v nestvůrný hmyz, divák se proměňuje ve voyeura – šmíruje otvorem, za nímž se střídají erotické výjevy z kafkovských komiksů.

Silně stylizovanou instalaci tvoří zvětšené panely z kreslených adaptací Procesu a Zámku a z autorova životopisu ilustrovaného Robertem Crumbem. Všechny tři publikace si lze na výstavě pročíst v němčině i češtině, všechny také spojuje scenárista David Zane Mairowitz, jenž je kurátorem komiksové výstavy.

Adaptace Zámku vznikla pro britské nakladatelství SelfMadeHero, nakreslil ji český hudebník a výtvarník Jaromír 99. Zámek má letos nominaci na prestižní Cenu Willa Eisnera, jež je v anglosaském světě vnímaná jako komiksový Oscar.

Součástí připomínek výročí Kafkova úmrtí je dále třeba obnovená premiéra hry divadla Sklep Piš, Kafka, piš, která proběhne 3. června v La Fabrice nebo představení Franz KafKABARET, které se ponese v duchu německého meziválečného kabaretu.