1

Ficova ne-výhra odhalila dvojí Slovensko

Témata: ,

Premiérem Slovenska bude Robert Fico nebo Richard Sulík. Takový výsledek parlamentních voleb není pro Slovensko katastrofou. Nakonec v zemích s poměrným volebním systémem velice často následuje po hlasování občanů ještě druhé kolo, při kterém se zvolení politici dohadují na složení vlády.

Slováci mohou být překvapeni, že Smer premiéra Roberta Fica ztratil tolik hlasů. Mohou s rozpaky krčit rameny nad tím, že pravice zůstává stále stejně rozdrobená, protože nejlepší výsledek měla s pouhými dvanácti procenty Sulíkova Svoboda a Solidarita. To však není v Evropě ničím nezvyklým. V řadě zemí roste nerozhodnost voličů a přibývá parlamentních stran. Na Slovensku jich ještě nikdy neměli v parlamentu osm, před necelým měsícem však dopadly volby úplně stejně v Irsku. V Holandsku si už dávno zvykli na ještě větší počty a berou to dokonce jako přednost.

Koalice odvěkých nepřáteli

Největší emoce způsobil fakt, že do sněmovny vtáhla s osmi procenty Lidová strana, která se hlásí ke klerofašistickému režimu z období Slovenského štátu. Tím se však Horní Uhry příliš neliší od těch Dolních. Tam je už tradičně třetí nejsilnější stranou Jobbik, který využívá obdobnou symboliku z dob nacistické vlády nad Maďarskem.

Překvapením z volebního výsledku se naopak překonávají různá tabu a bariéry. Teď se zdá, že dohoda o vládě závisí na tom, jestli se domluví dříve značně protimaďarská Slovenská národní strana s maďarskou stranou Híd. Fico, případně Sulík se stane premiérem, pokud bude mít na své straně tuto alianci odvěkých nepřátel.

Národovci z vandru domů

Něčím ovšem volby na Slovensku přece jen překvapily. Premiér Fico vsadil na uprchlickou kartu, která mu nepomohla. Nejde však prokázat, že mu uškodila a že podnítila jeho voliče k přechodu k nacionalistům z Národní resp. Lidové strany.  Smer ztratil okolo dvaceti procent slovenských voličů ve většině okresů a všude tito lidé neutíkali právě k nacionalistům.

Pravděpodobnější je výklad, že se v odlehlých regionech bývalí voliči národovce Vladimíra Mečiara vrátili po dočasné podpoře Fica k jiným národovcům. Ve městech si při svém návratu spíše vybírali ze široké nabídky pravicových stran, kterým zdatně sekundoval se svou stranou milionář Boris Kollár.

Rozdělená země

Vítězný Fico z roku 2012 získal přes 40 procent ve všech okresech s výjimkou Bratislavy a regionů s vyšším podílem maďarského obyvatelstva, na druhé straně jen málokde jeho zisky překročily 65 procent. Lepší to bylo na venkově a horší ve městech, přesto stálo celé Slovensko za svým premiérem do značné míry jako jeden celek.

Při letošní ne-výhře získal Smer podle okresů mezi dvaceti a pětačtyřiceti procenty. Oslabením Fica se rozpouští politický subjekt, který aspoň dočasně spojil slovenské město a venkov. Klíčová otázka, před kterou stojí Slováci po volbách, tedy nezní: „Jak je možné, že venkovští voliči poslali do parlamentu extrémní nacionalisty z Lidové strany?“ Důležitější je jiná: „Jak mohlo dojít k tomu, že žijeme v rozdělené zemi?“

Povrchní odpovědi se nabízejí samy, třeba o tom, že pozdní socialismus mohutně dotoval venkov, který po vyschnutí podpory jen těžko přežívá a dává přednost protestním stranám. Naopak kapitalismus a vstup do Evropy pomohly nejvíc Bratislavě a okolí, Banské Bystrici, Košicím, Prešovu a podobně. Měšťáci tedy volí liberály. Jenže takový výklad se objevil už před dvaceti lety v období Mečiarových vlád a není jasné, proč s tím ještě nikdo nic neudělal. Až nová koalice spojí umírněné národovce a Maďary, pak ji jako ještě těžší úkol čeká překonání propasti mezi městem a venkovem.  

Z nového čísla Boris Johnson: blonďatý král světa. Kdo je budoucí britský premiér?

Echo týdne: Královna kurtů, švédská péče a expremiérova hypotéka ● Komentář: Nastal čas přistřihnout plebsu křídla ● Recenze: A co když to Německo nezvládne? ● Historie: Největší úspěch bledých tváří

Babiš už měl dávno rezignovat Odborový předák Josef Středula nejen o premiérovi
Smrt legendy o ušlechtilém nacistovi Nová fakta o architektu Albertu Speerovi

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.