Geislerová coby prokurátorka Brožová. Film o Horákové jde do kin
Premiéra 31. října
NOVÉ
Reprofoto: ČSFD
Devět let připravoval režisér, scenárista a producent David Mrnka celovečerní film o Miladě Horákové, kterou komunisté po vykonstruovaném procesu v roce 1950 popravili a stala se symbolem boje za svobodu. Snímek začal točit loni v listopadu, do titulní role obsadil izraelsko-americkou herečku Ayelet Zurerovou (Mnichov, Muž z oceli, Andělé a démoni, Daredevil, Ben-Hur).
Ve snímku Milada, jehož premiéra bude 31. října, se objeví také Aňa Geislerová v roli prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové, manžela titulní hrdinky ztvárnil Američan Robert Gant. Podkladem ke scénáři Mrnkovi byly materiály, které mu poskytla Horákové dcera Jana Kánská, na scénáři spolupracovalo několik odborných poradců.
Reprofoto: ČSFD
„Film už je nastříhán, děláme jen zvukovou postprodukci a nahrávání hudby Aleše Březiny. Za kamerou byl Martin Štrba, architektem Milan Býček a kostýmní výtvarnicí Simona Rybáková,“ řekl dnes Mrnka ČTK na prezentaci v Karlových Varech.
Pro Geislerovou to byla první možnost zahrát si reálnou žijící osobu. „Vycházíte přitom z toho, jak vypadala či mluvila, znáte její dikci. Byl to pro mě až divadelní úkol. A jelikož nedělám divadlo, tak jsem si to užila,“ řekla ČTK herečka. Zatímco obrazové záznamy z procesu existují, prokurátorka Brožová-Polednová se na nich takřka neobjevuje. „Zvukový záznam jsem ale slyšela mnohokrát,“ dodala. Její výjimečný patos byl přenositelný i do angličtiny.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
V dalších rolích se objeví Vica Kerekes, Ivana Chýlková, Vladimír Javorský, Alena Mihulová, Taťjana Medvecká a Hana Vagnerová. Předsedu vlády Klementa Gottwalda hraje Jiří Vyorálek, který ho ztvárnil už v cyklu České století. Na financování historického koprodukčního projektu se podílí globální videotéka Netflix, která zakoupila práva na streamování po celém světě a snímek zařadí do své nabídky.
„Jde o příběh o ženě, která za svou myšlenku zaplatila cenou nejvyšší – svým životem. I proto je nadčasový. Jeho hlavními tématy jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska či naděje, aktuální i dnes,“ řekl Mrnka. Kromě Prahy točil v dalších autentických lokalitách, v Terezíně, na Šumavě a u Hradce Králové, odkud pocházel Bohuslav Horák.
Točilo se v angličtině s českým akcentem. Ta americká část se na to prý připravovala šest měsíců, dodal filmař, který žije v USA. Česko opustil po maturitě, v Austrálii vystudoval film a za prací se přesunul do zákulisí amerických filmů a televizí. Produkoval zprávy pro televize CNN, BBC a podílel se na přípravách pořadu Larry King Live.
