Nebezpečnější než povodeň. Česko zasáhlo padesátileté sucho
Marné čekání na déšť
Bílá flotila v Drážďanech prožívá špatný rok. Vyhlídkové cesty po Labi se kvůli nízkému stavu vody ruší a návštěvníci saského královského města musejí hledat jiné povyražení. Naštěstí se nabízí i sama z poloviny vyschlá řeka, která uprostřed města obnažila kamenité dno a láká k neobvyklým procházkám pod Augustovým mostem.
Historické sucho dokumentují pořádní Němci číselnými řadami. „S 58 centimetry byl naměřen nejnižší stav Labe za období více než padesát let,“ hlásila meteorologická služba v polovině července.
I když sucho překračuje všechny hranice, které si může většina obyvatel české kotliny pamatovat, veřejnost ho tolik neprožívá. Sluncem spálená tráva v parku, některé menší řeky na desetině obvyklých stavů, nutnost zalévat zahradu z veřejné sítě – to všechno je málo proti dramatickým obrazům povodní, které zatápějí celé vesnice a městské čtvrti, ožebračují rodiny i podnikatele a dravým proudem ženou zpěněnou vodu přímo pod panoramatem Pražského hradu. Sucho si proto obvykle nevynutí okamžitou reakci, ale právě proto může působit trvalejší škody.
„Sucho se svým pomalým nástupem i obtížnou předpověditelností je fenomén méně nápadný, a o to nebezpečnější,“ prohlásil předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof Ivan Obrusník na nedávné konferenci o suchu. A když sucho nastane, dá se s ním hůře bojovat: „Při nadbytku po povodni voda odteče nebo se vysuší, při nedostatku vody zbývá jediné – čekat na déšť,“ dodal jiný účastník konference.
Sucho o sobě dalo vědět už v zimě. Hydrolog Daňhelka upozorňuje, že zima byla na sníh čtvrtá nejchudší od roku 1970, navíc začalo tát neobvykle brzy, už v únoru. To ještě nebyla katastrofa. Nejméně sněhu za posledních padesát let bylo loni, hrozícímu suchu však zabránily červnové a červencové deště. Letos ovšem nepřišly.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo.