Ministr Jurečka: Kdo je hloupější

V pohádce Boženy Němcové, Kdo je hloupější, se sedlák vypravil do světa, aby zjistil, zda najde lidi hloupější, než jeho žena. Našel, samozřejmě, protože na hloupé lidi narazíte všude. Na to zřejmě sází i ministr zemědělství Marian Jurečka, jinak také bývalý sedlák a prý zastánce venkova.

Marian Jurečka nás zkouší, jestli mu skočíme na jeho předvolební finty. Nejprve čtyři roky zvedal ve vládě i v parlamentu ruce pro kde co, čím by ztížil malým podnikatelům a živnostníkům život, např. EET, kontrolní hlášení, zákazy kouření ve venkovských hospodách, nesmyslné povinnosti hospodských odpovídat za podnapilost jejich hostů, snižování paušálů živnostníkům. Tak trochu likvidace drobného podnikání na venkově, že. A aby to nebylo dost, šel taky pan Jurečka pěkně po krku sedlákům a farmářům. Jen namátkou, zvýšení horní hranice dotací v programu rozvoje venkova či hrozba předkupního práva na propachtovanou půdu ve prospěch velkých agropodniků. Prostě malý sedlák ministr na straně obřích zemědělských korporací.

Tak to Marián Jurečka vedl po čtyři roky. Teď, půl roku před volbami, se dává slyšet, že by jako chtěl chránit ten náš zanedbaný a ohrožený venkov. I přišel s návrhem, který se jmenuje Podpora obslužnosti venkova. Aby čtenář netápal, nemá to být nic jiného, než přidělování dotací krachujícím nebo živořícím podnikatelským provozovnám na vesnicích. Hospody a krámky mají podle Jurečky dostávat nějaké dotace, v nějaké výši a na nějaký účel. A Marián Jurečka doufá, že se najde dost hloupých lidí, kteří mu uvěří, že to s námi myslí dobře. Nemyslí. Dotace jsou jen další způsob, jak dále dostávat pod kontrolu státu drobné podnikání. Dotace způsobí nejistotu živnostníků, protože nikdy nebudou vědět, zda je příští rok dostanou. Dotace vytvoří nerovnost mezi podnikateli, protože jeden je dostane a druhý ne, třetí bude mít dotace větší, než čtvrtý atd. Bude živnostník nesympatický úředníkovi? Stěžoval si hospodský na jednání úřadů? Nelíbí se někomu nařízení či postup obce? Hrozba ztráty dotací je všechny zpacifikuje.

Pokusím se shrnout příběh sedláka Jurečky. Nejprve pomáhal vymýšlet, jak by živnostníky a podnikatele na venkově skřípnul, jak by jim ztížil život. A když to pomohl prosadit, vymyslel zdánlivou nápravu, která je vlastně jen pokračování prosazování téhož – zhoršování podmínek drobného podnikání.

Marián Jurečka chce pomocí programu Podpora obslužnosti venkova dále křivit podnikatelské prostředí, dále chce dostávat podnikatele pod moc státu. Jistě, dopady EET, kontrolních hlášení a dalších nesmyslných klacků pod nohama podnikatelů začínají již pociťovat i nepodnikající občané, zákazníci, tedy Jurečkovi voliči. A těm se chce pan Jurečka zavděčit, pro ně dělá, jako by chtěl venkov chránit a pečovat o něj.

Existuje vůbec nějaký způsob, jak drobné podnikání na venkově zachránit, jak pomoci nejmenším obcím, aby měly svůj krámek a hospodu? Jistě, taková možnost existuje: Zrušit EET, zrušit kontrolní hlášení a vybrat ke zrušení další ze spousty omezení a povinností, které zatěžují malé podnikatele a živnostníky, a to nejen na venkově. Zavést nízkou paušální daň, osvobodit nejmenší podnikatele a živnostníky od povinností vyplňovat, dokazovat, dokládat, administrovat, odepisovat, evidovat. Nechte je žít a podnikat, přestaňte jim dělat ze života očistec, přestaňte lidem brát většinu toho, co vydělají, pane Jurečko (a Babiši, Sobotko, Marksová a další). A hlavně, žádné dotace! Protože dotace jsou konec svobody, konec nezávislosti. Ale to jistě pan Jurečka dobře ví, že?