1

Stát investuje 750 milionů do sociálního inženýrství

Skutečné veřejné investice váznou. Ministr financí Andrej Babiš zrovna ohlásil, že státní rozpočet letos s největší pravděpodobností skončí v přebytku. To vypadá jako skvělý výsledek. Než se člověk podívá, co je jeho příčinou. A tou je kromě dobře rozjeté ekonomiky, která zvyšuje příjmy z daní a snižuje útraty za podpory v nezaměstnanosti, dramatický propad státních investic. Za prvních devět měsíců letošního roku klesly proti loňsku o téměř 37 miliard. To znamená o 41 procent. Ve chvíli, kdy má stát to štěstí, že si půjčuje za záporný úrok, což znamená, že mu investoři za půjčení platí, je to dost zvrácená hospodářská politika.

Zato dost prudce rostou útraty za sociálně inženýrské projekty. Z podstatné části se sice platí z evropských fondů, ale na každý takový projekt musí část přispět i domácí daňový poplatník.

Do vlády právě míří návrh, aby se už letos utratilo 35 milionů korun za genderové audity. Co si pod nimi představit? Různé aktivistické a feministické neziskové organizace dostanou peníze na to, aby mapovaly, kolik na jakých postech pracuje žen a mužů a kolik vydělávají. Tím to nekončí. Dalších 400 milionů korun míří na genderovou osvětu. To prakticky znamená vymývání mozků. Různí čerpači grantů budou pořádat genderové konference a platit mediální kampaně, aby méně progresivistickým spoluobčanům (tedy drtivé většině společnosti, protože genderová agenda zajímá minimum lidí) otevřeli oči a vychovali z nich osvícenější občany.

Na příští rok se počítá na podobné projekty s dalšími 245 miliony korun. To je jen v těchto skutečně velmi měkkých penězích, které jdou čistě na provoz aktivismu, za dva roky bezmála tři čtvrtě miliardy korun. Dalo by se najít nepřeberné množství věcí, na které by se ty peníze daly využít mnohem rozumněji. Proč se jich aktivisté humanisticky nevzdají a nelobbují za to, aby se poslaly na pomoc strádajícím lidem v uprchlických táborech v Jordánsku nebo Libanonu?

Je fér říct, že pro financování aktivismu jsme se rozhodli sami a dobrovolně. Jsou to peníze z evropských fondů, ale Brusel na nás netlačí, abychom je vyhazovali zrovna na gender. Manévrovací prostor, za co se dají utratit, je docela široký.

To je jen první linie. Evropská komise zároveň vydala zatím jen doporučení, nikoliv nařízení, aby soukromé firmy začaly zveřejňovat jednotlivé platy. Motivem má být odkrytí rozdílů v příjmech mužů a žen.

Dá se čekat, že tu téměř čtvrtmiliardu korun genderoví aktivisté využijí přesně k tlaku na firmy, které to odmítnou dělat. Rozjedou proti nim drahé mediální kampaně, kde je budou označovat za zabedněné zpátečníky.

Úplně přirozený fakt, že výška konkrétních platů je dost důležitou částí vyjednávání a konkurence, ten z veřejných peněz dobře zaplacený aktivismus rychle překřičí.

Tady přesně vidíme anatomii prosazování sociálně inženýrské agendy. Nejdřív se vymyslí cíl, který se nejdřív žádá jen jako doporučení. Pak se draze zaplatí jeho vymáhání. Část se podvolí společenskému tlaku. A na neposlušný zbytek se pak rovnou nasadí evropská direktiva. Podobným stylem postupovala celá posedlost diskriminací. 


/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.