Převoz neznámého vojína narazil u úřadů. Chtěly znát jméno

Přesně před sto lety – 28. července 1914 – vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, čímž odstartoval jeden z nejkrvavějších konfliktů v dějinách. Mrtvých bylo na světových bojištích tolik, že se všechna těla nedala identifikovat. Proto vznikaly hroby „neznámého vojína“, které symbolizují všechny „bezejmenné“ zabité vojáky. Když se do Prahy převážely ostatky neznámého československého legionáře od Zborova, narazil transport u ukrajinských úřadů na nečekaný problém: Jak se ten mrtvý jmenoval?

Nejspíš první hrob neznámého vojína na světě stojí od poloviny 19. století v Dánsku, obsahuje ostatky obránce města Fredericia, na které zaútočila šlesvicko-holštýnská armáda. Teprve 1. světová válka ovšem založila tradici takových hrobů, když po jejím skončení vznikla Komise pro válečné hřbitovy.

Neznámý voják tak má svůj hrob ve Westminsterském opatství ve Velké Británii nebo pod Vítězným obloukem v Paříži. A svůj hrob neznámého vojína má rovněž Praha, konkrétně v Národním památníku na Vítkově.

Provizorium na Staroměstské radnici

O jeho zřízení bylo rozhodnuto krátce po válce. A od počátku nebylo pochyb, odkud se ostatky přivezou – z bitvy u ukrajinského Zborova, do té doby nejvýznamnější bojové akce československých legionářů. V červnu 1922 se na bojiště vydala komise ministerstva národní obrany a z hromadného hrobu vyjmula jedno z těl a uložila ho do rakve. Ve speciálním vagonu s čestnou stráží pak bylo tělo dopraveno do Prahy.

Ostatky pak byly dočasně uloženy v kapli Staroměstské radnice, ale toto provizorium trvalo až do německé okupace. V roce 1941 nacisté ostatky převezly do Malé pevnosti v Terezíně, kde jejich stopa končí.

Po skončení druhé světové války se téma hrobu neznámého vojína znovu otevřelo. Při oslavách 30. výročí bitvy u Zborova v roce 1947 padlo rozhodnutí, že pietní místo bude zřízeno v Národním památníku na Žižkově, postaveném těsně před válkou.

Jelikož původní ostatky československého legionáře se už nepodařilo najít, chtěla armáda přivést nové tělo ze Zborova. Jenže žádost zamítlo velvyslanectví Sovětského svazu, pro který byli legionáři nepřáteli komunistického režimu.

A tak na Vítkově nakonec skončily ostatky jednoho z neznámých vojáků, který padl ke konci druhé světové války při dukelsko-karpatské operaci. To se už událo po komunistickém převratu v únoru 1948, a tak se veškeré slavnostní projevy – samozřejmě včetně toho z úst Klementa Gottwalda – nesly v duchu oslav Sovětského svazu, Stalina a komunistické strany. Na legionáře se „zapomnělo“.

Jak se neznámý vojín jmenuje?

Československý legionář se ovšem na Vítkov přece jen vrátil. Tělo neznámého bojovníka ze slavné bitvy první světové války se do Prahy dostalo ale až v roce 2009 a o rok později bylo uloženo pod jezdeckou sochu Jana Žižky.

Ani tentokrát to nebylo bez komplikací. Ukrajinské úřady totiž chtěly znát jméno, věk nebo příčinu úmrtí neznámého vojína. Problém pak muselo řešit české velvyslanectví na Ukrajině, které se obrátilo na tamní ministerstvo obrany a vysvětlilo mu situaci.

Na Vítkově jsou tak v současnosti ostatky dvou neznámých vojínů – od Zborova a z Dukly.

Čtěte také: Proč neuctíváme oběti první světové války?