‚Proč kvůli terorismu potřebují znát mé daňové přiznání?‘

Dříve to bylo možné jen u lidí podezřelých z terorismu, dnes i u jiných trestných činů – oprávnění zpravodajských služeb získat informace o bankovních účtech a daňových přiznáních občanů bude mnohem větší. Operátoři budou nově povinni sdělit i jména majitelů telefonů, které zpravodajci odposlouchávají. Návrh novely o zpravodajských službách prošel nedávno hladce sněmovnou, minulý týden jej schválil Senát a už zbývá jen podpis prezidenta. Diskutovat o změnách, které úprava přináší, přišli do Salonu Echa Jiří Růžek, bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby, Andor Šándor, někdejší šéf Vojenského zpravodajství, právník ze sdružení Iuridicum Remedium Jan Vobořil a nedávný předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.

Je zvýšení pravomocí tajných služeb krokem správným směrem?

Bartoš: Mně se nelíbí jakékoliv přiostřování sledování. U telefonních operátorů budiž. Nicméně nerozumím, jak může být přínosné v boji proti terorismu, když si někdo vyžádá pět let dozadu daňové přiznání. Čím víc lidí nějakou informaci zná, tím snadněji se dostává do nesprávných rukou. Chtěl bych přesně vědět, kdo s tou informací tedy může nakládat.

Kde vidíte nejvíc problematický bod té novely?

Vobořil: Hlavní problém je, že legislativní návrh neobsahuje kontrolu zpravodajských služeb. S přístupem ke jménům majitelů telefonů problém nemám, ale je to třeba chápat v kontextu s jinou pravomocí, a to je přístup k provozním a lokalizačním údajům. Evropský soudní dvůr před více než rokem konstatoval, že plošné shromažďování těchto údajů je v rozporu s Chartou základních práv EU, a zdejší vláda to zcela ignoruje, nic se nemění. Další věc: bankovní tajemství. V důvodové zprávě jsou nějaké konkrétní případy, ale ty se týkají terorismu. A tuto pravomoc mají zpravodajské služby už teď, tedy sledovat bankovní údaje, pokud jde o financování terorismu. Anebo jde o státní zakázky firem, které se ucházejí o strategické zakázky, a tady přece lze po těchto firmách žádat, aby splnily určité podmínky – včetně toho, že umožní zpravodajským službám přístup ke svým bankovním údajům. Takže tady nevidím nějaký smysl těch pravomocí, anebo z důvodové zprávy to nevyplývá.

Pane Růžku a pane Šándore, dovedli byste obhájit to, co tu kolegové kritizují? Jak ty změny zefektivní práci tajných služeb?

Růžek: V obecné rovině může být obhajoba postavená tak, že zpravodajské služby a konkrétně Bezpečnostní informační služba má ze zákona nějaké povinnosti, a pokud své prostředky vyčerpala a vidí, že tady je ještě možnost, jak zpravodajský výkon posunout dál, potřebuje k němu nějaké informace, které dříve nepotřebovala.

Jak může prolomení daňového tajemství pomoct v boji proti terorismu?

Růžek: Nevím.

 Celou debatu si můžete přečíst v aktuálním vydání Týdeníku Echo.