1 SERGEJ VOJCECHOVSKÝ

Ruský generál chtěl bránit Česko před nacisty. Zemřel v gulagu

Stejně jako za stovky dalších ruských emigrantů, kteří už byli občany Československa, se za něj tehdy odmítla postavit tuzemská vláda. Generál Sergej Vojcechovský velel legionářům v Rusku a mezi válkami i zemským velitelstvím v Brně a Praze. Jako odpůrce bolševiků byl ale v roce 1945 odvlečen na Sibiř, kde šest let nato zemřel v gulagu.

Ačkoli byl Rus, stál u zrodu československé armády a chtěl před nacisty bránit zemi, jež se mu stala novou vlastí. „Jen se nevzdávati lehce. Může to být pro budoucnost nezdravé,“ psal Vojcechovský ministru obrany v září 1938 před podpisem Mnichovské dohody a vyzýval československou vládu, aby odmítla německé požadavky na úpravu státních hranic.

Se zkušeností bělogvardějce, což byli ruští odpůrci bolševické vlády, údajně Vojcechovský na poradě nejvyšších generálů v podstatě navrhl svrhnout vládu, ponechat ve funkci prezidenta Edvarda Beneše a jít do boje. Byl též jedním z autorů plánu, který počítal s ústupem na Českomoravskou vrchovinu, odkud bylo podle něj možné nějaký čas vzdorovat náporu Němců.

Pod dohledem gestapa

Po okupaci Československa nacisty v březnu 1939 Vojcechovský spoluzakládal odboj Obrana národa, záhy ho však někteří členové donutili, aby se účasti v této organizaci vzdal. Jako bělogvardějec a antikomunista by byl prý překážkou při spolupráci se sovětskými spojenci. To ho zřejmě zachránilo před smrtí zastřelením, žil pak ale pod důsledným dohledem gestapa a nejspíš i sovětské tajné služby.

„To se rozumí, nejsme žádné gestapo,“ uklidňoval premiér Zdeněk Fierlinger svého někdejšího spolubojovníka z legií generála Antonína Čílu, který 12. května 1945 intervenoval za propuštění Vojcechovského, zatčeného týž den československou revoluční gardou. Vojcechovský byl propuštěn, ale večer si pro něj přišli sovětští důstojníci, z jejichž spárů už se nedostal.

V roce 1949 odebrala Vojcechovskému armáda hodnost generála a v encyklopediích o něm komunistický režim psal jako o představiteli kontrarevoluce.

Žádosti jeho manželky Margarity i jeho tehdejší družky Sofie Navarové o pomoc u vlády nebyly úspěšné. Ministerstvo obrany odpovědělo jen, že "dobu neshledává vhodnou k intervenci."

V roce 1949 odebrala Vojcechovskému armáda hodnost generála a v encyklopediích o něm komunistický režim v Československu psal jako o představiteli kontrarevoluce. Až po sametové revoluci byly informace o jeho osudu uvedeny na pravou míru a v roce 1997 mu prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva in memoriam.

Sergej Nikolajevič Vojcechovský se narodil 28. října 1883 v běloruském Vitebsku do ruské šlechtické rodiny a jeho předci působili jako důstojníci v carské armádě. Absolvoval reálné gymnázium a po dvou letech na vojenském učilišti se stal vojenským instruktorem. V roce 1909 se oženil s dcerou svého velitele (v lednu 1910 se jim narodil syn Georgij) a po dalších studiích pak působil jako důstojník v Moskvě a Charkově.

Nesleduje naše zájmy, říkal Šverma

Za boje v první světové válce byl mnohokrát vyznamenán a v září 1917 se stal náčelníkem štábu 1. střelecké Husitské divize. V květnu 1918 stál v Čeljabinsku u zrodu Československého vojska na Rusi, jako jeden z mála ruských důstojníků zůstal v legiích i po nahrazení většiny velení Čechy a Slováky. Koncem roku 1918 se vrátil do ruské armády a bojoval proti bolševikům, po jejichž vítězství emigroval v roce 1921 do Prahy, kde už tehdy žila jeho žena a syn.

V hodnosti generála byl přijat do rodící se československé armády a v lednu 1922 získal československé občanství. V roce 1927 převzal Vojcechovský Zemské vojenské velitelství v Brně a o dva roky později mu byla udělena hodnost armádního generála.

Důsledným odmítáním bolševismu ale vyvolával i negativní reakce. Například komunista Jan Šverma ho v parlamentu napadl: "Jak dlouho bude dnešní armádě velet žoldák, který nesleduje naše zájmy, zaprodanec bílé kontrarevoluce?" Přesto byl v roce 1935 jmenován zemským vojenským velitelem v Praze.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.