Grygar vzkazuje Hawkingovi: Jaderná válka by nebyl konec civilizace

Slavný britský astrofyzik Stephen Hawking podle BBC varuje lidstvo, že „v příštích tisíci nebo deseti tisíci letech “nás postihne katastrofa a obyvatelé Země by proto měli v budoucnu přesídlit do vesmírných kolonií. Jeho český kolega v oboru Jiří Grygar považuje podobné prognózy za nesmyslné a v rozhovoru pro deník ECHO24.cz říká: „Ani jaderná katastrofa nezasáhne celou Zemi. Snazší je obydlet dosud neobydlené pouště, vysoké hory nebo bažiny, než se někam trmácet.“

Sdílíte obavy Stephena Hawkinga, že během tisíce nebo deseti tisíce let téměř stoprocentně přijde katastrofa, která zničí lidstvo? Podle něj budou příčinou jaderná válka, globální oteplování nebo geneticky upravené viry.

Odhadovat, co se stane za tisíc roků, je pohádka. Neumíme předpovědět ani na dvacet let dopředu. Podívejte se, jak rychle všechny předpovědi, které byly učiněny v minulosti, zastarávají. Vývoj jde vždycky jinudy. I jakmile se dá časový limit třeba jen padesát let, je to vždycky jalové. A taky se to nedá ověřit. To byste musel žít 10 tisíc let, abyste zjistil, zda se Hawking mýlil nebo ne. On je populární, a proto se k těmto věcem vyjadřuje.

Takže navzdory jeho vědeckému renomé jeho prognózám nevěříte?

Také Sibyla předpovídala, že bude konec světa v roce 2000 a jsme tu dál. Dělal jsem si přehled, v roce 2000 těch prognóz bylo nejvíc a teď připadnou tak dvě hypotézy o konci světa na rok. Do toho se Hawking vejde. Myslím, že je to v podstatě na nic.

Z těch tří rizik, které jmenoval, považujete za největší jaké?

Nemám obavy z žádného. Pokud jde o jadernou válku, mocnosti nakonec zjistily, že jaderné zbraně jsou nepoužitelné, protože vedou k sebezničení. Protistrana má vždy možnost tu druhou zlikvidovat a tak se nikomu nechce do toho jít. Nějaký pud sebezáchovy tady je. A i kdyby jaderná válka vypukla, lidstvo nevyžene, protože vždy budou oblasti světa, které nebudou tak zasažené a tam nějací lidé přežijí. Samozřejmě, byla by to strašlivá věc, ale nevěřím, že by to znamenalo zkázu lidské civilizace.

A co globální oteplování?

Globální oteplování není problém, protože postupuje pomalu a člověk se nakonec přizpůsobí. Když hladiny oceánu budou stoupat, je to nepříjemné, kruté pro ty, co žijí na mořském břehu, ale lidé se odtud budou stěhovat. Možná že součást imigrační vlny je i tato obava, člověk neví. Ale je to pomalý problém a dá se nakonec vyřešit.

A geneticky zmutované viry?

Geneticky upravené viry, to je úplná pohádka. To jsou strašáky, kterým někteří lidé propadli a sami straší jiné. Na jejich čele je Václav Cílek, ale sýčků je víc. Ty věci se budou vyvíjet úplně jinak, přijde nějaká technologická změna. Třeba se tvrdilo, jaký je problém, že se šíří radiové vlny. A dnes máte vše pod zemí ve skleněných vláknech a rádio v té původní formě vlastně přestává existovat.

Proč se lidé vlastně báli radiových vln?

Lidi říkali, že bude elektrosmog a tak dále….To už neplatí. Vezměte si třeba osvětlování, probíhá jedna revoluce za druhou v osvětlování a pokaždé vede k velkým energetickým úsporám.

Nicméně Hawking radí, aby se lidstvo v budoucnu začalo stěhovat do vesmírných kolonií. Je to dnes technický, nebo spíš finanční problém?

Je to technický problém, protože ve Sluneční soustavě nemáte kam se stěhovat. Na Venuši to nejde, na Merkur to nejde, s Marsem je to taky pohádka, protože lidé by tam zahynuli na radiaci. Mars nemá magnetické pole, které by ochránilo před radiací. A Jupiter nepřipadá v úvahu, je to plynná planeta. Myslím, že v Sluneční soustavě to nejde. A letět k jiné planetární soustavě, o níž víme, že je minimálně patnáct světelných roků daleko, to je úplná utopie. Tam můžete poslat průzkumnou posádku, ale ne přestěhovat lidstvo. To je taky nesmysl. Na druhé straně obydleno je asi osm procent souše čili jestli bude problém, začnou se obydlovat místa, kde se zatím bydlet nedá. Bažiny, pouště, vysoké hory, ty se dají obydlet daleko snáz než se někam trmácet. Jde o to, aby lidstvo mělo dost energie.

Kde ji získá?

Podstatné je, aby se podařilo vyřešit buď termonukleární reakci – na čemž se tedy už pracuje strašně dlouho a pořád to nikam nevede – a nebo se povedlo najít něco úplně jiného. Co mi nepřijde špatné a co považuji za perspektivní, jsou solární elektrárny, protože kdyby se postavily solární elektrárny na Sahaře, může se tím docela dobře pokrýt velká část spotřeby.