V Česku letí svěřenské fondy. Po vzoru Babiše jich jsou už stovky
Svěřenské fondy
Češi přišli na chuť svěřenským fondům. Jedná se o fondy, do kterých zakladatel vloží majetek obmyšlené osoby, a ta si ho tak chrání před situacemi, při kterých může o majetek přijít. V Česku takových fondů vzniklo již několik set, přestože dosud neexistuje jeho evidence a výklady zákona o fondech jsou neúplné.
Svěřenské fondy jsou podle advokáta Aleše Eppingera nejčastěji využívány místo závěti. „Svěřenské fondy do velké míry dokážou suplovat dědické právo. Zakladatel vyčleňuje majetek, aby byl spravován třetí osobou,“ uvedl Eppinger pro deník Právo. Fondy jsou podle něj zároveň nástrojem pro uchránění či odklonění majetku. Při situacích jako rozvod či insolvence, kdy vlastník může o svůj majetek přijít, jsou jeho věci pomocí fondu chráněné.
„Zřízení je možné na základě smlouvy. Fond není právnickou osobou, nemá právní svéprávnost a není ani věcí v právním smyslu, jedná se v podstatě o vyčleněný majetek bez vlastníka,“ vysvětlil pro Právo Michael Dobrovolný ze společnosti Smart Companies. Fond podle něj může založit kdokoliv. Zakladatel jej zřizuje ve prospěch obmyšlené osoby, jenže tou může být i on sám. Po dobu trvání fondu není jeho vlastníkem. O fond se stará správce, kterým může být i třeba příbuzný vlastníka vkládaného majetku. Správce pak s vlastníkem uzavírá interní neveřejnou smlouvu, ve které může být ustanoveno cokoliv. Správce s majetkem nemůže zacházet, aniž by s tím majitel souhlasil.
„V okamžiku, kdy zakladatel vyčlení majetek do svěřenského fondu, k němu pozbývá nejméně po dobu trvání svěřenské správy vlastnická práva. Přičemž svěřenský fond nemá právní osobnost. To nemusí bránit tomu, aby ten, kdo majetek do fondu vyčlenil, tento majetek užíval, a je-li také správcem fondu, o něm i rozhodoval,“ řekl Dobrovolný pro Právo. Jak se fond bude jmenovat je na zakladateli.
Paradoxní je, že evidence těchto fondů ani neexistuje. Měla by totiž vzniknout až v příštím roce u rejstříkových soudů. Neúplné jsou také výklady zákona, kde například chybí do jaké míry je majetek ve fondu nedotknutelný.
Nejznámějším příkladem jsou fondy předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Ten, aby se vyhnul střetu zájmů, vložil své podniky Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů, na které má mimo jiné dohlížet i jeho partnerka Monika Babišová.