Učebnicový konflikt zájmů ministra financí

Za nepřátelským převzetím elektrárenské společnosti ČEZ, které zrežíroval proti vůli koaličních partnerů Andrej Babiš, zapadlo, že stejný nálet se ve stejný den odehrál i v dalších dvou důležitých strategických firmách. Ministr financí dosadil své lidi do dozorčích rad společnosti Mero spravující ropovody a Čepra, které ovládá zásobníky a přimíchávání biosložek.

Podstatná část Babišových vyslanců jsou lidé, kteří mají zkušenosti z firem Unipetrolu před privatizací v roce 2001, kdy holding řídil Pavel Švarc. Ten byl sice tehdy formálně manažer státní firmy, fakticky byl ale pravou rukou Andreje Babiše. Právničkou Unipetrolu byla tehdy rozvědčice a dnes hlavní personalistka hnutí ANO Radmila Klesová. Právě v Unipetrolu začala její úzká spolupráce s Babišem.

Koaliční partneři podobně jako v ČEZ i v obou ropných firmách teprve s fázovým posunem zjišťují Babišovu dominanci. V příštích dnech by se měla konat speciální koaliční schůzka o strategických firmách.

Ovládnutí ropných společností je ještě vážnější než v případě ČEZ, protože tady je Andrej Babiš v učebnicovém konfliktu zájmů. Firmy z jeho Agrofertu mají s Čeprem miliardové obchody. Čepro jako jedno ze dvou míst, kde se přimíchávají do pohonných hmot biosložky, je existenčním zákazníkem pro Babišovy firmy na biopaliva Preol, Primagra a Ethanol Energy. To druhé přimíchávací místo je v Unipetrolu, s jehož polským vlastníkem PKN Orlen vede Agrofert stále soudní spor o 20 miliard. Babiš se jich domáhá za to, že mu Poláci po privatizaci z Unipetrolu vybrané firmy neprodali.

Stát má navíc v podnikání s ropou velké strategické plány. Chce vytvořil ropný holding, do nějž by patřilo Mero jako správce ropovodů, Čepro se svými zásobníky a sítí čerpacích stanic EuroOil a rafinerie. Teď je otázka, která.

Rafinérský byznys je všude v Evropě kvůli nadbytečné kapacitě v potížích a má velké ztráty. Poláci z PKN Orlen proto přišli s nápadem, že spolu se státem udělají ropný holding, do nějž oni dají rafinérii a stát část Mera a Čepra. PKN Orlen by tím získal podíl v obou státních firmách, stát zase v rafinerii. To ale Andrej Babiš odmítl s tím, že Poláky za žádnou cenu do Mera a Čepra nepustí.

Pak se začalo hrát o Českou rafinérskou. Nejdřív se v ní snažil od italské Eni koupit třetinový podíl maďarský MOL. Poláci ale mají předkupní právo a toho využili. V úterý přišel ministr financí s nápadem, že by si stát od Poláků koupil jednu, tu důležitější rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Do firmy patří ještě druhá v Litvínově. Poláci celkem logicky okamžitě řekli, že na takovém obchodě nemají zájem a Kralupy neprodají. Zbavit se jedné rafinerie dává podnikatelský smysl, samostatný prodej ne.

Podnikat v zemi, kde se s ministrem financí přetahují o 20 miliard, je samozřejmě pro Poláky nepříjemné. Stát je navíc může vyšachovat ze hry tím, že nabídne partnerství ve svém ropném holdingu maďarskému MOL, jemuž patří slovenský Slovnaft se svou rafinérií.

Všechny ropné firmy od Mera, Čepro, přes Unipetrol k Agrofertu jsou ale propojeny vzájemnými obchody. Jedna na druhé jsou silně závislé. Andrej Babiš o těch závislostech ví nejvíc. Teď o nich z pozice ministra financí rozhoduje a hlídá mu je jeho stará loajální parta ze Švarcova Unipetrolu.

Dostat sem své lidi, kteří uvidí Andreji Babišovi pod prsty, je pro ostatní politické strany snad ještě důležitější než v elektrárenské firmě ČEZ.