‚Likvidujeme pět Leninů denně.‘ Ukrajina bortí komunismus

Ukrajina před necelými třemi měsíci přijala čtyři zákony o „dekomunizaci“ země. Jejich součástí je volný přístup občanů do archívů KGB a NKVD, ale třeba také povinné přejmenovávání měst či různých organizací a odstraňování symbolů sovětské minulosti. „V době přijetí zákona bylo na Ukrajině asi tisíc soch, památníků a dalších artefaktů připomínajících V.I. Lenina, nyní máme informace o likvidaci jednoho až pěti Leninů denně,“ říká Igor Kulyk, ředitel kyjevského Archivu bezpečnostní služby, který v těchto dnech navštívil Prahu.

Čím dál na východ Ukrajiny, tím Leninových soch přibývá. Ve východní části země, kde také na mnoha místech převažuje rusky mluvící obyvatelstvo, se vyskytuje nejvíce názvů měst, obcí či ulic upomínajících na sovětskou éru. „Například ve východoukrajinském městě Záporoží se největší třída jmenuje Leninova, ta končí Leninovým náměstím s Leninovou sochou, odtud je výhled na Leninovu vodní elektrárnu s přehradou, na níž je ostrov pojmenovaný po Leninovi a toto vše se nachází ve čtvrti, která se jmenuje Leninská,“ nastínil rozměry přejmenovávací akce v některých oblastech ředitel Kulyk.

Čtěte také:​ ‚Akt historické spravedlnosti.‘ Ukrajina vyřadila komunisty z voleb

Je pravděpodobné, že na východě Ukrajiny bude nová legislativa narážet na odpor místních. Naopak v západní části země mnohde s nakreslením tlusté čáry za komunistickou minulostí až do přijetí zmíněných zákonů nečekali. Třeba radnice ve městě Tarnopol podle Kulyka intenzívně pátrala po tom, co by se dalo přejmenovat, nenašla ale nic. Nové názvy se prosadily už v uplynulých letech.

Z Bolševika se stal Kosmopolita

Podle zákona by samosprávy měly být s přejmenováváním a odstraňováním sovětských symbolů hotovy do konce roku, přičemž v celé Ukrajině se má přejmenovat 76 měst a 795 vesnic. K největším městům, kterých se to týká, patří čtvrtmilionový Kirovohrad pojmenovaný po sovětském vůdci Sergeji Kirovovi, a především milionový Dněpropetrovsk, který získal v roce 1926 jméno po bolševickém revolucionáři Grigoriji Petrovském. „Dnes se ale v Dněpropetrovsku šíří teorie, že město bylo pojmenováno po sv. Petrovi,“ usmívá se Kulyk, který byl v Praze na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů.

V uplynulých týdnech změnilo název například velké kyjevské obchodní centrum Bolševik, které nyní nese jméno Kosmopolit (v češtině Kosmopolita). Nový název musí najít třeba také významný deník Komsomolskaja Pravda. Zákonodárci rozhodli, že na Ukrajině už se nebude o období 1941-1945 mluvit a psát jako o Velké vlastenecké válce, ale jen jako o druhé světové válce. „Nejvíce diskutovaný je čtvrtý z přijatých zákonů – zákon o odsouzení sovětského a nacistického režimu na území Ukrajiny. Zákon je jedinečný v tom, že dává rovnítko mezi sovětským a nacistickým režimem na Ukrajině,“ podotýká Kulyk. Ukrajinské soudy na konci července rovněž zakázaly účast Komunistické straně Ukrajiny ve volbách.