S čím jede Sobotka na summit Evropské unie?

Vláda chce, aby urychleně začalo fungovat navracení migrantů z Řecka do Turecka. Je to součást mandátu, s nímž pojede premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na summit Evropské unie. Předseda vlády o tom ve středu informoval na twitteru. Summit se bude konat ve čtvrtek a v pátek a má se vrátit k návrhům, které Turecko předložilo na začátku minulého týdne.

„Vláda schválila můj mandát na Evropskou radu. Chceme, aby urychleně začalo fungovat navracení migrantů z Řecka do Turecka,“ uvedl Sobotka. Je součástí postupu, který Turci navrhli nad rámec společného akčního plánu z loňského podzimu.

Turci by podle návrhu převzali plošně zpět všechny migranty, kteří se od určitého data dostanou na řecké ostrovy. „Česká vláda je přesvědčena, že se jedná o krok správným směrem, především proto, že jeho provádění naruší obchodní model pašeráků a sníží motivaci lidí podnikat nebezpečnou cestu přes moře,“ stojí v tiskové zprávě vlády.

Za každého syrského uprchlíka mezi vrácenými migranty by ale unie z Turecka na své území dopravila jiného Syřana s právem na azyl. Součástí dohody má být také spolupráce při zlepšování humanitárních podmínek přímo v Sýrii, aby místní i uprchlíci mohli bezpečněji žít přímo tam.

Státní tajemník pro EU Tomáš Prouza novinářům řekl, že je velká šance, že návrh projde, protože na rozdíl od minulého summitu pojedou všichni státníci tentokrát do Bruselu s mandátem takovou dohodu uzavřít. Systém by pak v případě dohody mohl začít fungovat během týdne. „Dohoda se bude týkat pouze nově příchozích,“ uvedl Prouza.

Turecko za realizaci plánu žádá tři miliardy eur (přes 80 miliard Kč) navíc nad rámec stejné sumy domluvené už loni v listopadu, ale především rychlejší bezvízový styk a diskusi o možnosti otevřít nové přístupové kapitoly. Země EU před týdnem na mimořádném summitu s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem s dohodou souhlasily rámcově.

Členské země jsou podle zdroje obeznámeného s průběhem jednání odhodlané dohodu uzavřít. Některé dílčí oblasti ale zůstávají s otazníkem i krátce před Evropskou radou. Pochybnosti panují například o tom, jestli se navržený systém vracení migrantů nezadrhne na administrativě. Aby nebylo porušeno mezinárodní právo, nesmí být lidé od řeckých břehů deportováni. V Řecku proto musí mít možnost požádat o azyl. Až na základě zamítnuté žádosti je možné je přemístit do Turecka. Je otázkou, jak dlouho bude tento proces trvat.

Česká vláda bude také prosazovat, aby dohoda s Tureckem nepředstavovala žádné nové závazky pro členské státy v oblasti relokací a přesídlování, uvedl kabinet v tiskové zprávě. Na základě stávajících dohod členských zemí o přesídlení a relokacích by do Evropy mohlo přijít 72.000 Syřanů z Turecka. Není však vyloučeno to, že některé země přijmou i více lidí na dobrovolné bázi. Volné kapacity nabídne například Německo.

Vedle dohody s Tureckem se bude na summitu hovořit také o pomoci Řecku, které je v důsledku uzavření západobalkánské migrační trasy ve složité humanitární situaci. ČR je odhodlána Řecku pomáhat formou expertizy v tzv. hotspotech či humanitární pomocí, stojí v tiskové zprávě.