Putin má strach. A zoufalí lidé dělají zoufalé věci

Projev Vladimíra Putina nepřekvapil. Jako každý rok stylově i stylisticky vybroušený, uměřený a státnický propagandistický skvost. Když odpreparuji nezbytný kolorit chvály a sebechvály, zbyde několik podstatných bodů.

1. Putin mluví poprvé o možnosti napadení Ruska a vyhrožuje, že si agresoři vylámou zuby. Tentokrát si myslím, že nejde tolik o vyvolávání obrazu nepřítele v reptajícím lidu, ale o opravdový strach. Ne ale strach z boje vojenského, ale ekonomického. Ještě před rokem by si stěží totiž dokázal představit asociační dohody s Ukrajinou, Moldavou a Gruzií, barel za 60 a rubl na 40 procentech. Putin má strach. Ekonomika mu padá, za zády má oligarchy a ví, jak se v Rusku nakládá s nepohodlnými.

2. Jedním dechem obvinil západ z plánu na agresi do Ruska a zároveň ohlásil, že je připraven s USA a EU spolupracovat. To je dobře vědět, že?

3. Z projevu Vladimira Vladimiroviče o stavu Ruska je třeba si povšimnout souběžně snahy přilákat cizí kapitál a zároveň se zbavit závislosti na zahraničním dovozu. Odliv za rok 2014 se odhaduje na 100 mld. dolarů, tj. 2,2 bilionu Kč. Pro srovnání: Celoroční rozpočet ČR je cca 1,2 bilionu Kč. Přilákat cizí kapitál mají podle Putina daňové prázdniny, zmrazení výše daní na čtyři roky a za určitých podmínek i imunita vůči finančním kontrolám. Co z toho vyplývá?    

(a) Sankce EU a USA vůči Rusku fungují.

(b) Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Možnost získání imunity proti finančním kontrolám znamená zelenou pro praní špinavých peněz z drog, obchodu bílým masem, zbraněmi atd. Možnost získání imunity proti finančním kontrolám znamená vzdát se podstatného pilíře státu. Pravda je, že pro oligarchy tato kontrola neplatila nikdy, dokud neučinili něco proti Putinovi (Chodorkovskij). Nyní je tedy zahraničním podnikatelům nabízen prezidentem oficiálně statut ruského oligarchy. O ten budou mít jistě přednostně zájem ti, kteří se nesnesou s evropským nebo transatlantickým právním systémem. Budiž jim přáno. Rusko jako gangsterský stát je zajímavá inovace, naposledy testovaná v šedesátých letech, když Chruščov otevřel koncentráky a spolu s politickými vězni se ven dostali i „blatní“, tedy organizovaný ruský zločin.