1

Bu bu bu, ruská propaganda

Témata: ,

Včera vyšla další zásadní studie o kremelské propagandě na českém webu. Tuto vydali dva vědci z Masarykovy univerzity v Brně s podporou spolku Evropské hodnoty. Přejděme fakt, že se propagandou zabývá studie, jejíž partner se sice ve svém oboru evropské politiky tváří nezávisle a přitom má dvě třetiny rozpočtu pokryté z vládních peněz – přesněji od českého ministerstva zahraničí a Evropské komise. Přejděme i výsledky,: pokud je nepřiznaným leitmotivem studie zjištění, že vyloženě prokremelské propagandy bylo na vybraných serverech méně, než by badatelé čekali, a že to se dá vysvětlit jen prohnaností dotyčných propagandistů, kteří přímým lhaním nechtějí vyplašit čtenáře, o mnoho nepřijdeme.

Zajímavější je metoda, jak se pět zkoumaných webů – Parlamentní listy, AC 24, Svět kolem nás, Info.cz a Sputnik – do studie dostalo. Kritériem byla prý rámcová čtenost článků, pročež vypadl známý Aeronet. (Takže neustále zmiňovaný Aeronet tu dohromady nikdo nečte.) „Z deseti nejčtenějších českých zpravodajských serverů byly vybrány ty, které jsou často zmiňovány jako portály, které dávají prostor prokremelsky orientované dezinformační kampani a aktivně pomáhají hájit politiku současného Ruska a jeho pohled na dění ve světě i u nás.“ Aha, takže ne že by se zkoumaly portály placené nebo řízené Kremlem, ale portály, které jsou „zmiňovány“ (kým?) jako prostor pro „dezinformační kampaň“. Kdo rozhoduje, co už je dezinformační kampaň? Z věty, že studie u serverů sledovala, „zda jejich zpravodajství straní Rusku a/nebo výrazně kritizuje Západ, tedy USA, EU či NATO“, se dá díky spojce „nebo“ usoudit, že už samotná kritika Evropské unie, NATO či Ameriky může být proruská činnost, stranit Rusku netřeba.

Za sprostotu lze považovat zařazení Parlamentních listů, zřejmě proto, že jediné z celé pětky mají vysokou čtenost. I naprosto příležitostný čtenář si všimne, že tento portál je otevřený názorům všem, čím jsou vyhraněnější a emotivnější, tím lépe. PL je hluboce problematická značka jak svými kořeny (firma Grand Princ, Roman Janoušek), tak způsobem práce, kdy některé texty vznikají opisem článků a tedy vykrádáním z jiných médií. Ale to není ten pravý důvod, proč PL budí takové zneklidnění. Včera zveřejněná studie má své předchůdce, například se PL pohoršeně věnoval Tomáš Urban z Člověka v tísni. Patří k bontonu se při sousloví Parlamentní listy zatvářit ustaraně. Myslím, že v obavách z PL probleskuje někdy strach nás, kdo pracujeme nebo jsme pracovali v tradičních médiích, před vzpourou čtenářů, kteří se na všem oficiózním a mainstreamovém čím dál víc emancipují.

Ruská propaganda zaměřená na české publikum nepochybně existuje, má ale, jak se dá vyčíst z různých průzkumů k oblibě Ruska a Rusů, mizivý dopad. Tradiční rusofilie, v české společnosti napájená hlavně nostalgií komunistů včetně komunistů bývalých, nepřekračuje 20, 25 procent. Skutečně užitečná je propaganda Kremlu pro mainstream. Dá se na ni svést řada nedorozumění, jež mezi elitami a plebsem v Evropě vznikají. Tomáš Halík nemusí vysvětlovat, jak se snesou jeho mravní nároky s jeho mecenášem Luďkem Sekyrou. Čeští zastánci Barnevernetu nemusejí vysvětlovat, jak to sami měli s norskými fondy, když o norské sociálce kriticky pojednal ruský dokument, čili kremelská propaganda (to není úplně legrace, na kritičku Barnevernetu Jitku Chalánkovou v její TOP 09 někteří kolegové hledí, jako kdyby byla infikovaná – ruskou propagandou). Celá řada českých eurooptimistů nemá čas skládat účty, proč byly jejich předpovědi ohledně budoucnosti eura a integrace příliš optimistické, upřímnost by hrála do karet Putinovi.

Nesmrtelné argumenty padaly letos v únoru na konferenci Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň, (pořadatel: Evropské hodnoty, účastnila se i Evropská diplomatická služba EES) ve sněmovně, kde jeden z vystupujících „dokázal“ účinnost ruské propagandy u nás lednovým průzkumem CVVM, v němž 24 procent Čechů důvěřovalo Vladimíru Putinovi, ale pouhých 19 procent Angele Merkelové. Možná že kdyby se tehdy v lednu bývalo podařilo méně vysílat a psát o silvestrovské noci v Kolíně, kancléřka by Putina porazila. Ale zloději a násilníci před kolínským dómem nebyli Rusové.

Ruská propaganda v českém veřejném prostoru zůstává na okraji a proto je typickým náhradním tématem. Kde jsou studie českých univerzit o věcech pro českého čtenáře neskonale důležitějších, jako je čím dál tím destruktivnější babišovská propaganda v Babišových novinách, kde jsou koneckonců sympozia o mlčení Bakalových médií k OKD?

Na druhou stranu i na náhražkovém tématu se dá trénovat netolerance k plebejcům, odkud je to jen krok k delegitimizování jejich názorů tam, kde nedrželi krok s elitou. Evropská komisařka Věra Jourová před dvěma týdny podepsala memorandum s Facebookem, Twitterem, Youtubem a Microsoftem. Firmy se Jourové zavázaly, že budou do 24 hodin mazat pokud možno všechnu „hate speech“ a také podporovat „nezávislé“ názory proti xenofobii, nenávisti a zřejmě i přistěhovalecké politice vlád (v originále: promoting independent counter-narratives, proti čemu, je zřejmé z kontextu). Ale to je ta dobrá propaganda, má v Praze zastoupení a vypisuje granty.

Čtěte polemiku s tímto komentářem: Bu bu bu, Brusel. Bu bu bu, Babiš. I mistr Kaiser se utne

Z nového čísla Konec thatcherismu. Jak volby změnily Velkou Británii

Echo týdne: Vkus Moniky Babišové ● Komentář: Zvrácení svobodných voleb ● Svět: Andrej Babiš na nás uvalil světovou zelenou revoluci ● Kauza: Skrytá, ale stejně reforma ● Civilizace: Hladem ku zdraví?

Anglické odcházení Co bude s Evropou, když Britové řekli exit
Klenot v čase snesitelném Rychlý běh s krumlovskou kartou

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více