Lékaři se bojí eboly. Nemocnice zavírají, lidé umírají v ulicích
EPIDEMIE V AFRICE
NOVÉ
V Libérii, která kvůli epidemii eboly vyhlásila stav nouze, se šíří panika. Nemocnice se zavírají, doktoři se bojí pracovat a nakažení umírají v ulicích, protože místní obyvatelé je nechtějí vzít na kliniku. Počet mrtvých se blíží k tisíci a vysoce nakažlivá choroba se nevyhýbá ani doktorům: podle The Telegraph se nakazilo už 67 zdravotníků. Mezinárodní zdravotnická organizace dnes vyhlásila krizový stav.
Náměstek liberijského ministra zdravotnictví Tolbert Nyenswah potvrdil, že řada nemocnic a klinik jsou nuceny zavřít, protože zdravotnický personál v nich odmítá pracovat. Virem se totiž nakazilo už 67 lékařů a ošetřovatelů. Podle jeho slov se také většina ze zhruba 6 000 pracovníků nechce do nemocnic vrátit.
Prezident Ellen Johnson Sirleaf vyhlásil tento týden v Libérii stav nouze a zároveň nařídil vojsku, aby zablokovalo vstup lidí z venkovských oblastí zasažených virem do hlavního města. Objevují se totiž zprávy, že v některých oblastech zůstávají mrtvá těla obětí epidemie volně pohozená na ulici i několik dní.
„Někteří lékaři podléhají panice a je vážně těžké dostat je zpět do práce.“
Například v oblasti Clara Town museli lékaři odstraňovat těla až 4 dny po jejich úmrtí. Podle místních umírající vykazovali jasné známky nakažení virem. „Chtěli, aby je blízcí z jejich komunity vzali do nemocnice. Lidé od nich raději utekli. Nakonec to vzdali a zůstali na ulici, kde zemřeli,“ tvrdili místní obyvatelé.
Ti se totiž bojí, že pokud svým blízkým poskytnou pomoc, budou na ně ostatní nahlížet jako na potenciálně nakažené a pošlou je do karantény. Navíc zdravotnická zařízení vnímají jako další zdroj nákazy. Ebola se tak v zemi šíří zcela bez kontroly vládních orgánů. Informace potvrdil i liberijský ministr informací Lewis Brown, podle kterého však těla ležela v ulicích jen několik hodin.
Čtěte také: Dejte nám lék, který vyléčil z eboly Američany, žádá Afrika
Potřebujeme pomoc zvenku
Lékaři pracovat nechtějí, protože nemají dostatek ochranných prostředků. Symptomy eboly jsou totiž v raném stádiu podobné jako malárie nebo chřipka. Ochranné masky a kombinézy tak používají i ti lékaři, kteří ve skutečnosti nepracují s lidmi postiženými epidemií a vybavením se tak „plýtvá“.
Vláda proto s ochrannými prostředky šetří a lékaři se cítí ohroženi. „Někteří lékaři podléhají panice a je vážně těžké dostat je zpět do práce. Navíc nechceme dávat klinikám a nemocnicím kompletní ochranné vybavení, dokonce i přes to, že máme zdroje, “ dodal náměstek ministra Nyenswah.
Země není schopna čelit epidemii sama. Nemocniční infrastruktura byla totiž z velké části zničena v průběhu občanské války v 90. letech. „Potřebujeme podporu z venku. Ebola je globální problém, který překračuje mezinárodní hranice. Náš zdravotní systém byl příliš zdevastovaný válečným konfliktem,“ dodal Nyenswah.
Čtěte také: Smrt národního hrdiny. Na ebolu zemřel i šéflékař týmu
WHO vyhlásila mezinárodní krizový stav
Mezinárodní zdravotnická organizace dnes označila epidemii za mimořádnou událost s dopadem na veřejné zdraví a vyhlásila stav ohrožení. Možné je například vyhlašování karantény, uzavírání hranic nebo omezení mezinárodního cestovního ruchu.
Epidemie zasáhla ošetřovatele z Evropy i Ameriky
První evropskou obětí epidemie je pětasedmdesátiletý kněz Miguel Pajares ze Španělska. Do Libérie se vydal na římskokatolickou misi a s léčením nemocných mu pomáhala řádová sestra Juliana Bohi. Lékaři zjistili u kněze virus na začátku tohoto týdne. Nyní je zpět v Madridu v péči lékařů. Společně s ním odjela i sestra Juliana, která je podle doktorů zdravá.
V Libérii se nakazil i americký lékař Kent Brantly, který zde působil jako ředitel centra spravovaného humanitární organizací Samaritan's Purse. V současné době se o něj starají v nemocnici v Monrovii. S Brantlym žily v africké Libérii také manželka a dvě děti, kteří odjely do Spojených států.
