Putin založil svou Národní gardu. Zbraně může užívat bez povolení
Pravomoci Národní gardy
NOVÉ
1
Putinova Národní garda, jejíž zřízení oznámil ruský prezident v úterý, bude moct bez varování používat zbraně. Tento nový bezpečnostní útvar pro boj s terorismem a organizovaným zločinem bude mít ve své kompetenci zasahování proti demonstrantům nebo identifikaci podezřelých osob. Informaci přinesl server tvrain.ru.
Prezident Vladimir Putin oznámil, že Národní garda bude vytvořena na bázi vojsk ministerstva vnitra. Z Putinova rozhodnutí vyplývá, že zatímco dosavadní vojska ministerstva vnitra byla podřízena resortnímu ministrovi, Národní gardu bude řídit přímo prezident a garda se bude zodpovídat pouze jemu.
Server tvrain.ru píše, že Národní garda bude nasazována v případě, kdy budou pod přímou hrozbou občané nebo armáda. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dodal, že bude také potlačovat nepovolené demonstrace a jiné pouliční akce opozice, k nimž ruské úřady nevydají svolení. Současně bude mít za úkol zabraňovat použití zbraní a násilí, ovšem k potlačení protestů a nepokojů sama zbraně používat bude moct. V případě, kdy například půjde o život rukojmím, bude garda oprávněna k použití vodních děl a obrněných vozidel. Nasazení těchto prostředků přitom bude muset do 24 hodin poté schválit prokurátor.
Garda bude úzce spolupracovat s ministerstvem vnitra a v jejím čele stane bývalý šéf bezpečnostní služby Viktor Zolotov, jemuž „prezident osobně důvěřuje“. Zolotov poslední tři roky působil jako velitel vojsk ministerstva vnitra, nyní se ale stává také členem Bezpečnostní rady, nejužšího Putinova bezpečnostního grémia.
Ruská média spekulují, že poměrně razantní reorganizace, kterou zřízením gardy Putin zahájil, by mohla ovlivnit i postavení ruské kontrarozvědky FSB, jejíž pravomoci se prý s Národní gardou částečně překrývají. Peskov na přímou otázku odpověděl, že „o reorganizaci FSB je předčasné hovořit“.
Ruská vojska ministerstva vnitra mají podle dostupných údajů zhruba 170 tisíc mužů. Nikdy nebyla součástí armády, i když jsou ze zákona doplňována s využitím branné povinnosti. Jejich hlavním úkolem je dbát o zachování ústavního zřízení a veřejného pořádku. V případě vnějšího ohrožení státu nicméně mají fakticky plnit roli pravidelné armády. Klíčovou roli sehrály tyto útvary například v obou čečenských válkách. Vojska ministerstva vnitra mají i vlastní rozvědku.
